Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci proti Íránu těsně před loňským Štědrým dnem. Uvalila na šíitský stát sankce - zákázala dovoz jaderných technologií a materiálů a zmrazila majetek organizací i jednotlivců, kteří se na programu podílejí.
Írán dostal na napravení reputace šedesát dní. Přesně za tu dobu mohl přesvědčit Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (IAAE), že přestal s obohacováním uranu a že další sankce jsou bezpředmětné.
Šéf agentury Muhammad El Baradej má nyní předložit zprávu, jak si Írán stojí. Ahmadínežád se však ke vstřícnosti nemá, jaderný program se za poslední dva měsíce spíš rozšířil, než zmrazil.
Ke spolupráci vyzval Íránce generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "Rozhodně vyzývám íránské úřady, aby se podřídily rezoluci Rady bezpečnosti a pokračovaly v rozhovorech s mezinárodním společenstvím, především pak s Evropskou unií," řekl v Berlíně.
Sám El Baradej se před dvěma dny vyjádřil k možnému pokroku skepticky. Na londýnské konferenci prohlásil, že sankce k udržení Íránu na uzdě nestačí. Další kroky ale nenavrhl.
Írán: Program nezastavíme
"Budeme pokračovat, abychom dosáhli svého práva na jadernou technologii v nejkratším možném čase," zopakoval Ahmadínežád. Muž, který dříve označil rezoluci OSN za cár papíru, tedy s obohacováním uranu rozhodně přestat nehodlá.
Z Íránu ovšem zaznívají i smířlivější hlasy. Íránský vyjednavač Alí Larídžání na úterní schůzce s El Baradejem prohlásil, že Teherán je ochotný jednat a poskytnout záruky, že nukleární program směřuje výhradně k civilním cílům.
Ahmadínežádova pozice se zřejmě oslabuje i v rámci Íránu. Ekonomická izolace působí na zemi tíživě a spekuluje se o tom, zda by spolupráce s OSN zemi neprospěla. "Jsme unavení a atomovou technologii nepotřebujeme," citovalo německé zpravodajství ARD teheránského trhovce.
Proti Ahmadínežádovi už ale zazněly i hlasy z vyšších míst. Dosud loajální íránský list Hamšárí obvinil prezidenta z vyostření krize. Konzervativní Jomhuri Eslámí zase napsal, že "jeho tón je tak protivný a neukázněný, že mezinárodní společenství zcela zbytečně získává pocit nepřátelství".
Pomohou další sankce?
V případě, že Írán Radu bezpečnosti nepřesvědčí, budou následovat další sankce. Už ty současné dostávají zemi do izolace. Podle časopisu The Economist křižují zeměkouli na přímý rozkaz prezidenta Bushe úředníci amerického ministerstva financí a ruší bankovní transakce i firemní obchody s Íránem. Vzhledem k tomu, že je Írán na mezinárodní spolupráci závislý, mohly by ho sankce vyčerpat.
Stále se spekuluje i o tom, že Amerika zvažuje vojenský útok na Írán. Ministr obrany Robert Gates existenci plánu popřel, ale výhledově konflikt nevyloučil. Útok se ale jeví nepravděpodobně. Letecká ofenziva by podzemní jaderné laboratoře nezničila a pozemní útok na sedmdesátimilionový Írán si USA dvakrát rozmyslí.
