Tibetská metropole připomíná vojenskou pevnost už od nepokojů z března 2008, kdy rozlícení Tibeťané vzali útokem obchody etnických Číňanů a v ulicích zemřelo kolem dvaceti lidí.
Na střechách domů ve starém tibetském centru a v blízkosti všech klášterů od té doby polehávají ostřelovači a ulice střeží dnem i nocí vojáci s automatickými puškami.
Peking ale nechce nic ponechat náhodě a kolem výročí povstání Tibeťanů proti čínské nadvládě v roce 1959, které vyvrcholilo útěkem dalajlamy do Indie, jsou opatření ještě drsnější.
TIBET 51 LET OD POVSTÁNÍProč jsou vztahy s Čínou stále na bodu mrazu? |
Při posledních zátazích bylo podle zdroje britského listu The Times zatčeno 400 až 500 lidí. Tento údaj ale nelze ověřit, protože úřady události odmítají komentovat.
Vojáci kontrolují každého Tibeťana
Číňané se snaží Tibeťanům na každém místě ve městě naznačit, aby se o nic nepokoušeli. Centrem projíždějí auta plná vojáků. Visí na nich sice transparenty, které hlásají, že Tibeťané a Chanové jsou jedna rodina, ale ve skutečnosti jde o to místní zastrašit.
Poblíž Džókangu, nejsvětějšího místa tibetského buddhismu, zesílené jednotky policistů kontrolují občanky a povolení ke vstupu do města všem Tibeťanům. Pokud papíry nemají v pořádku, jsou zatčeni nebo deportováni z města.
PĚT MOŽNOSTÍ JAK DÁLŽádná není pro Tibet ideální |
Etnických Číňanů, takzvaných Chanů, se podobná opatření netýkají. Tibeťané proto říkají, že se město v posledních dnech rozdělilo na dvě části - Chanskou a Tibetskou. Nikdo jiný ve městě ani není, protože je Tibet od úterý uzavřený pro zahraniční turisty.
Nejsou ale jediní, kteří nejsou ve městě vítáni. Úřady například vydaly nařízení, které všem obyvatelům města zakazuje ubytovávat duchovní z klášterů mimo Lhasu.
