Jen několik dní od zahájení festivalu Prague Pride: skupinka lidí zapálila duhové vlajky na mostě Legií. Směrem na Střelecký ostrov, kde se koná doprovodný program, vystřelila světlice. Na webu SPD se zase objevil článek s titulkem „Radek Rozvoral: Odmítáme propagaci a podporu genderové ideologie homosexualismu!“.
Úzkost i sebevraždy. Deprese je pro LGBT velké riziko, říká psycholog |
To jsou jen některé příklady nenávistných projevů vůči LGBT komunitě, které se loni objevily ve veřejném prostoru a na které upozorňuje výzkumná zpráva organizace ILGA Europe zabývající se právy leseb, gayů, bisexuálů, transgender a intersex osob.
Kromě toho zmiňuje třeba kampaň Trikolóry před říjnovými volbami, která hlásá, že „tradiční rodina je základ kraje“. A konstatuje, že homofobních a nenávistných projevů vůči LGBT komunitě loni v některých evropských zemích včetně Česka přibylo.
„LGBT komunity patří mezi skupiny, které se stávají obětními beránky,“ uvedla ředitelka organizace Evelyne Paradisová. „Přibývá nenávistných projevů konkrétně mířících na trans lidi, je toho z regionů hlášeno čím dál více. Máme vážné obavy, že se to ještě zhorší,“ dodala Paradisová.
To ostatně dokládají i tvrzení českých organizací, které se problematikou zabývají. A nejsou to jen výroky, které zaznívají ve veřejném prostoru, ale třeba také na sociálních sítích.
„Za poslední dva roky pozorujeme nárůst nenávistných komentářů na našich sociálních sítích, odhadem zhruba o 20 procent,“ popsala Adéla Horáková, právnička iniciativy Jsme fér, která usiluje o zrovnoprávnění manželství stejnopohlavních párů.
Prague Pride 2020 |
A ukazuje příklady: „Ukazuje to, o čem LGBT je. Totální vymývání mozků, manipulace, zastrašování... A to je taky důvod, proč je potřeba proti tomu bojovat.“ „Nejraději byste mi odebrali děti a někam je zašantročili. Naštěstí se věnuji sportovní střelbě, takže by vás ta chuť krást děti rychle přešla...“ „Vyhubit.“ To je přitom jen zlomek nenávistných komentářů, které se pod příspěvky iniciativy pravidelně objevují.
Podle Horákové tyto komentáře vypouštějí někdy reální lidé, jindy možná i placení trollové. „Nedávno se nám podařilo takového trolla odhalit, pod různými profily postoval homofobní komentáře stejného znění,“ vysvětlila.
10. srpna 2019 |
Situace je horší, než si lidi myslí
Mezi lidmi v České republice už obecně převládá představa, že LGBT komunita žádné opresi nečelí. Alespoň podle průzkumu bývalé ombudsmanky Aleny Šabatové, který vznikl v roce 2019.
„Veřejnost vnímá situaci LGBT+ lidí víc pozitivně, než jaká je realita. Pouze třetina veřejnosti si myslí, že LGBT+ lidé jsou v České republice stále diskriminováni, zatímco mezi členy komunity jde až o zhruba tři čtvrtiny dotázaných,“ popsala Horáková.
LGBT+ komunitaLGBT je zkratka označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby. Někdy se používá také v podobě LGBT+, kde znaménko plus souhrnně označuje další identity, jako jsou třeba intersex či asexuální osoby. Lesby a gayové jsou lidé, které přitahují osoby stejného pohlaví. Jako transgender se označují ženy či muži, jejichž biologické pohlaví se neshoduje s jejich genderovou identitou. Bisexuály přitahují osoby obou pohlaví. Kromě toho existují třeba pansexuálové, tedy lidé, kteří cítí sexuální přitažlivost či romantickou lásku bez ohledu na pohlaví či genderovou identitu druhého. Někteří lidé se identifikují jako nebinární – neidentifikují se tedy s ženským ani s mužským pohlavím, asexuálové jsou zase ti, kteří necítí sexuální přitažlivost vůči nikomu. |
Během posledních pěti let se cítila diskriminována nebo obtěžována více než třetina LGBT+ lidí, což je zhruba třikrát vyšší podíl než v případě běžné populace. Nejčastěji tomu tak bylo v prostředí školy či univerzity, a to nejen ze strany spolužáků, ale i učitelů. Na druhém místě pak stojí prostředí zaměstnání. Zároveň ale jen jeden z deseti případů diskriminace nebo obtěžování jeho oběti nahlásí. Téměř polovina tak nečiní proto, že se obávají, že by se stejně nic nezměnilo.
Kyberšikana i pořvávání na ulici
To je případ třeba devatenáctiletého Jakuba. Ten před dvěma lety čelil kvůli své sexualitě kyberšikaně ze strany spolužáků střední školy. V předposledním ročníku jim totiž přiznal, že cítí sexuální přitažlivost k mužům.
„O asi týden později mi na Facebooku napsal spolužák z vedlejší třídy, že si není jistý svojí sexualitou a že je možná homosexuál,“ popsal Jakub začátek celé kauzy. Ačkoliv se spolu ve škole moc nebavili, po týdnu si již psali každý den.
A brzy se začal Jakub spolužákovi svěřovat s řadou osobních věcí. „Nakonec jsem ho pozval ven, na rande. Myslel jsem, že ta konverzace už není jen kamarádská,“ vylíčil. Na otázku ale spolužák nikdy neodpověděl, na chodbách se mu začal vyhýbat. A jak později Jakub přes spolužačku zjistil, snímky obrazovky jejich konverzace celou dobu přeposílal do skupinového chatu vedlejší třídy, kde o něm mluvil jako o „tom buzerantovi“. „Do obličeje se mi nikdy neposmívali. Ale hrozně dlouho jsem měl pocit, že se na mě všichni dívali a smáli se mi za zády. Částečně to byla asi paranoia, ale úplně mě to neopustilo až do maturity,“ dodal.
Ponižování při výuce, zesměšňování na sítích. Kyberšikany při covidu přibylo |
Že nejde o zcela výjimečný případ dokazují i statistiky. Podle těch se diskriminace vůči LGBT komunitě nejčastěji projevuje verbálním a psychickým obtěžováním, ponižováním, urážkami nebo vyhrožováním.
Téměř v polovině případů se ho však dopustí neznámý dospělý člověk, a to na veřejném místě, jako je ulice nebo náměstí. To zažila pětadvacetiletá Linda, když se v roce 2019 vracela se svou přítelkyní z průvodu oslavující LGBT komunitu Prague pride. „Jely jsme domů vlakem a pořád jsme měly kolem krku umělé květinové věnce a na tvářích křídou nakreslenou duhu. Přítelkyně vystupovala o zastávku dřív a na rozloučenou jsme si daly pusu,“ popsala.
V tom okamžiku se k nim otočila seniorka a bezdůvodně je slovně napadla. „Začala křičet, že jsme nemocné a měly bychom se léčit. Že jsme hříčky přírody. Raději jsem vystoupila taky a zavolala mámě, ať pro mě přijede, nechtěla jsem v tom vlaku zůstat sama,“ vylíčila Linda.
Může za to politizace tématu
Právě tyto situace jdou podle odborníků ruku v ruce se zmíněnými verbálními útoky ve veřejném prostoru. A situace, kdy politici a další veřejní představitelé čím dál častěji útočí na sexuální menšiny, se podle zprávy ILGA-Europe nezhoršuje jen v Česku. Ještě horší je třeba v Polsku a Maďarsku, na seznam zemí s rostoucím trendem verbálních útoků ze strany politiků na LGBT lidi se ale dostalo třeba i Finsko, Estonsko či Slovensko.
Podle Michala Pitoňáka, který se tématem dlouhodobě zabývá v rámci Národního ústavu duševního zdraví a spolku Queer Geography, je na vině politizace tématu.
Duhová kauza. Mikulov zvažuje konec partnerství s Poláky kvůli homofobii |
„To, co před deseti, patnácti lety bylo víceméně vzácné, je dnes v některých zemích poměrně mainstreamová rétorika. Třeba v Polsku šlo o předvoj toho, co vidíme dnes, tedy napadání práv žen, omezování potratů a podobně. Jsou to spojené nádoby,“ míní Pitoňák.
Upozorňuje, že takzvané „obhajování tradičních hodnot“ začíná tvořit jakousi neoideologii. „Do určité míry se živí na nedostatečné obeznámenosti evropských společností o sexualitě. Když máte stigmatizovanou skupinu a nemáte žádné vzdělání, které by informovalo společnost o přirozenosti alternativních sexualit, je snadné vyvolat negativní emoci,“ míní.
A s tím, že je v České republice jen malá informovanost o tom, jakým problémů LGBT lidé čelí, souhlasí i Horáková. Obecně je podle ní vztah Čechů vůči LGBT lidem poměrně dobrý.
„Na druhou stranu je pořád hodně těch, kteří nenesou dobře, když vidí dva muže držet se na ulici za ruce. Potřebujeme větší informovanost o problémech LGBT+ lidí a vzdělávání je k tomu klíč. Školy by měly žáky učit o světě, jaký skutečně je a o tom, že pestrost vztahů a rodin není špatná věc,“ míní.
Příklady veřejných útoků na LGBT komunituKardinál Dominik Duka: Radim Fiala, místopředseda SPD: Daniela Kovářová, exministryně spravedlnosti a prezidentka Unie rodinných advokátů: |
