Místopředseda představenstva firmy Jan Čech pro iDNES.cz informaci potvrdil s tím, že záleží na tom, jaké podmínky nabídne stát. Sumu Agpi zveřejní v případě, že se s vládou dohodne. Částku v pondělí nezveřejnil na dotaz ani stát.
„Jednání trvají, zakázka je v diskrétním režimu s ohledem na zúčastněné partnery,“ řekla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Ministerstvo bylo pověřeno získáním posudku na ocenění vepřína, vítězná firma ho vypracovala za 228 690 korun včetně DPH. Vláda posudek použila k dalšímu jednání s majitelem vepřína.
Kupní smlouva mezi státem a majitelem vepřína by mohla být uzavřena počátkem září, řekl v pondělí dopoledne ministr kultury Daniel Herman.
Pro převod provozu v Letech hlasovalo 84 procent přítomných akcionářů, proti bylo jedenáct procent. Ve zdůvodnění usnesení společnost uvedla, že o situaci vepřína v místě romského tábora z doby druhé světové války se jedná přes dvacet let a vláda deklaruje prioritní zájem o jeho odstranění. „Vše závisí na konkrétní nabídce, ale ta zatím není,“ uvedlo vedení firmy.
Jan Čech na valné hromadě řekl, že vedení Agpi ministrům řeklo, jakou má představu o ceně. Vláda má podle Čecha dva posudky, jakou cenu areál má, Agpi si nechalo zpracovat studii, kolik peněz by stálo postavit nový areál vepřína. Na dotaz jednoho akcionáře Čech řekl, že vepřín by mohlo pravděpodobně koupit Muzeum romské kultury nebo Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Vláda má eminentní zájem to řešit, v návrzích žádná jiná vláda nedošla tak daleko. Ještě ale nemáme cenu ani podmínky,“ řekl Čech na valné hromadě.
Zdůraznil, že areál o rozloze 7,1 hektaru, kde je ve třinácti halách třináct tisíc prasat, by firma na stát převedla bez zvířat a zaměstnanců. „Kdyby k tomu došlo, zvířata si musíme prodat. Cíl je vše, co bude v tom areálu, prodat. Do ukončení jednání se nebude o parametrech jednání hovořit, jsou ve vyhrazeném režimu,“ řekl Čech akcionářům. Domnívá se, že smlouva by byla uzavřena s Muzeem romské kultury.
Podle Čecha oslovila firmu Agpi poprvé kvůli vepřínu úřednická vláda Josefa Tošovského v roce 1998. V roce 2006 se firmu podle Čecha snažil stát vydírat. „Mívali jsme v Letech i tři kontroly denně,“ řekl Čech a dodal, že romští aktivisté blokovali v různých letech vjezd do vrcovického sídla Agpi i do vepřína.
Vepřín v Letech se stavěl za komunismu od roku 1972. V první etapě vzniklo deset hal, v druhé tři haly. V letech 2013 až 2015 dala firma do poloviny hal nové technologie. „Znalci uznali, že haly jsou v dobrém stavu, že se v nich může vyrábět dalších 60 let. Pozemky pod budovami nám stát neprodal, preventivně si je nechal,“ řekl Čech.
Obce Lety by se případné zmizení vepřína podle místostarostky Miroslavy Kuchtové (NEZ) přímo nedotklo. „Pro obec tam tolik pracovních míst není, spíš se to dotkne Agpi. Máme obecní pozemky, které Agpi pronajímáme, to zůstane, jde jenom o vepřín. Spíš nám to přijde jako škoda peněz daňových poplatníků, protože to ve finále zaplatíme všichni, to je na tom to negativní,“ řekla Kuchtová.
Tábor otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení bylo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů.
Česko za vepřín na pietním místě sklízí léta kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí. K odstranění farmy vyzval i Evropský parlament.
Loni v září navštívili Lety například ministr financí Andrej Babiš nebo ministr kultury Daniel Herman:
