Přesto někteří zákaz porušovali. „Díky monitoringu jsme si všimli, že někdo ve večerních hodinách nárazově odebral šest kubíků vody. Je zřejmé, že napouštěl bazén,“ říká starostka Michaela Košvicová. Minulý pátek proto vydali novou vyhlášku. Přísnější. Omezili odběr pitné vody na 100 litrů na osobu za den. Kdo to poruší, hrozí mu ve správním řízení pokuta až 50 tisíc korun. „Zjistíme to z odečtů vodoměrů. Ještě ale nevíme, jestli je budeme kontrolovat týdně, měsíčně, či s jakou frekvencí,“ doplňuje starostka.
Hvozdec zdaleka není jedinou obcí, která toto léto zase řeší kvůli suchu nedostatek vody. Většinou obce zakazují jen využívat pitnou vodu k napouštění bazénů a zalévání zahrad, jako to původně udělali v Hvozdci.
Když Česko trápí sucho |
„Jsou však i další, které omezily spotřebu na osobu,“ potvrzuje Petr Halada ze Sdružení místních samospráv. Sám jakožto starosta Kamýku nad Vltavou nad stanovením limitu uvažuje. Za spotřebu nad limitem by místní zaplatili desetinásobek. „Přemýšlím nad tím, když vidím, jak skoro půlka obce má bazény a napouští je. Máme paní, která žije sama a denně spotřebuje tolik co pětičlenná rodina. Jenom proto, že zalévá zahradu,“ popisuje Halada. Jinde například neprodávají stavební parcely, protože nechtějí napojit nové domy na vodovod.
Jarní deště daly určitou naději, že by se loňské rekordní sucho nemuselo opakovat. Výhled na toto léto však není příliš optimistický. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) při návštěvě jižní Moravy oznámil, že je aktuálně suchem zasaženo 90 procent území Česka. „Téměř 40 procent území České republiky je v tomto týdnu ve stavu mimořádného sucha,“ upozornil Brabec.
K rozvážnějšímu nakládání s pitnou vodou vyzývají také vodárny po celé republice. Lidem doporučují místo pitnou zalévat zahrady třeba dešťovou. A když nebude zbytí, rozložit si zalévání do celého dne a nenechávat to až na večer. „Eliminují se tak možné problémy vznikající při nárazovém zvýšení odběru pitné vody v jednom časovém okamžiku,“ vysvětluje Václav Kodeš ze Středočeských vodáren.
Sucho se zhorší
Podle předpovědi portálu Intersucho.cz se v prvních deseti červencových dnech sucho rozšíří na úplně celé území, přičemž na čtyřech pětinách bude výjimečné až extrémní.
„Po mnoha letech vysychají studny, které doteď stačily. Už vodu nemají,“ podotýká vedoucí oddělení podzemních vod Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Martin Zrzavecký. Před časem se nechal slyšet, že podzemní vody dokonce trápí nejdéle trvající sucho za posledních 60 let. Tedy za období, kdy ústav množství vody v podzemí měří.
Rok 2019 je totiž čtvrtým suchým rokem z pěti. Od roku 2015 sucho nebylo pouze v roce 2016. „Takže i když vydatné srážky v květnu pomohly a stav podzemních vod se zlepšil, bohužel deficit zásob za posledních pět let je tak velký, že nás to z problémů nedostalo,“ upozorňuje Zrzavecký.
K tomu, aby se obce nemusely potýkat s nedostatkem vody, by bylo potřeba chladné jaro plné mírných dešťů. Takové počasí je ideální pro vsáknutí vody do půdy a pro doplnění podzemních vod. Jenže v dubnu bylo teplo a sucho.
Situaci zlepšil alespoň květen, kdy průměrná teplota dosahovala 10,7 stupně Celsia. To z něj dělalo nejchladnější květen za posledních 28 let. Srážky navíc byly asi o 30 procent vydatnější, než je v tomto období obvyklé.
Kvůli suchu je voda hluboko pod zemí, jsou potřeba i stometrové vrty |
„Pomohlo to pásmu od jižních Čech přes Vysočinu po Orlické hory a v Moravskoslezském kraji. Na druhou stranu v části východních, středních Čech a na jižní Moravě pořád zůstávaly podnormální stavy. Jižní Morava je na tom, co se podzemních vod týče, nejhůře,“ vyjmenovává Miroslav Trnka z projektu Intersucho. Výrazně sucho postihlo také Plzeňsko a okolí Prahy.
Právě v západní části Prahy a v nižších polohách severozápadně od hlavního města – konkrétně na Kladensku, Litoměřicku a Žatecku – od začátku letošního roku spadlo nejméně srážek.
„Velmi zjednodušeně je to proto, že tyto oblasti leží ve srážkovém stínu Krušných hor,“ zdůvodnila to vedoucí odboru klimatologie Anna Valeriánová. Blíže oblasti, kde letos téměř neprší, ale specifikovat nechtěla. „Můžou se dávat dotace na sucho, lidé se na nás pak budou obracet, to bych nerada. Už loni to nadělalo dost zlé krve,“ omlouvala se.
Déšť jen z bouřek
Po deštivém květnu přišel červen, který se mohl zdát na srážky taktéž bohatý. Jenže deště se objevovaly v podobě bouřek a měly spíše lokální charakter. Půda není schopná přijmout srážky v takové intenzitě, jako bývá za bouřky obvyklé, a většina vody odteče. A jiné než bouřkové srážky zřejmě v tomto červenci očekávat nemůžeme.
Meteorolog Petr Dvořák v diskusním pořadu Rozstřel:
Sucho však není problém jen Česka. Ještě nižší podíl vlhkosti než u nás mají ve východní Francii, zemích Beneluxu či u našich sousedů. „Na severu Německa dokonce vidíme výraznější dopady na vegetaci,“ dodává Trnka. Zmíněné státy navíc na rozdíl od Česka nedostaly tolik květnových srážek, které by přetrvávající sucho alespoň trochu zmírnily.
