Z plážového baru sem doléhá houpavé reggae. Jsem uprostřed zeleného bludiště. Rostliny konopí setého, které má garantovaný nízký obsah omamných látek, šustí ve větru, slunce svítí. Kousek napravo ode mě se někdo rozchechtá. To se dva návštěvníci ztratili a znovu našli. Za chvíli se v úzké uličce protáhnou kolem mě.
„My jsme to nenašli,“ směje se asi pětačtyřicetiletý pár turistů. „Jdeme zpátky.“ Ale kudy?
Nejsem ten pravý, kdo by jim měl radit. Taky jsem se ztratil. „Kupodivu cestu ven najdou častěji děti, než dospělí,“ vzpomenu si, co mi před chvílí řekl chlapík u vstupu. Jeden vchod, jeden východ. Mezi tím 0,6 ha konopí setého a více než kilometr stezek.
„Rekord máme hodinu a čtyřicet minut,“ popisuje Radek, jeden z týpků, co to tady spravuje. „Děláme i noční prohlídky, to je náročnější. O to víc si to lidi užívají,“ popisuje nabídku.
Konopným labyrintem chtějí veřejnosti zpřístupnit prospěšnost konopí, které chápou z historického hlediska jako hospodářskou plodinu, která nabízí širokou paletu uplatnění. Od kosmetiky, lékařství až po stavebnictví. Labyrint by měl být jakýmsi nárazníkovým pásmem mezi veřejností a polosvětem, ve kterém se konopí stále nachází.
„Měli jsme z toho strach, že se nám sem natáhnou huliči, ale většinou k nám chodí úplně normální lidé,“ líčí typického návštěvníka.
Před plážovým barem, kde si může zákazník objednat pití zejména z konopí, ale i obyčejnou limču, je velká hromada písku s pramicí. Slouží jako dětské hřiště. Také tady v odpoledním slunci řádí několik dětí. Hned kousek od konopného živého plotu. Z něj jedna ze slečen na baru stříhá čerstvou trávu. Do drinků, které si objednali zákazníci.
„Tak konopnou limonádu si nedáte,“ zklame mě Luboš, další z party, která tu žije. „Měli jsme tu dnes nálet asi dvou set děcek z nějakého tábora a vypily nám všechen sirup,“ dodává. Chvíli to potrvá, než další připraví. Volím tedy konopný čaj. V horkém dni nejde tolik na odbyt, o to je víc osvěžující.
Kousek opodál je další pole. Asi třikrát větší. Sice zde konopí využívají pro pobavení a k osvětě, hlavní část produkce je však zaměřena na byznys. Z úrody se zužitkuje květenství, semínka i tyčovina.
„Asi za čtrnáct dní začneme víc hlídat,“ plánuje Radek. „Huliči by nám mohli úrodu poničit,“ vysvětluje.
Z peněz, které plánují utržit, by chtěli odkoupit statek Vranč a začít ho dál rozvíjet. Už teď tu pořádají výukové a školící programy. Do budoucna by chtěli vybudovat jednoduché ubytovací zařízení, rozšířit malou farmu či zařídit pivovar. Jo a kouření v labyrintu je zakázáno.
