Začalo to sbíráním fotografií. Pokračovalo kamerami na ulicích a shromažďováním otisků prstů a údajů o oční duhovce. Teď vás úřady doslova vysvléknou do naha. Posledním krokem ve válce s terorismem po 11. září 2001 jsou nové bezpečnostní rámy, které právě instalují na vybraná americká letiště.
Jejich speciální paprsky vidí pod oblečení a na monitoru bezpečnostních techniků se pak cestující objeví nazí. "Ani si neumíte představit, jak reálné ty obrázky jsou," varuje Barry Steinhardt, jeden z šéfů Americké unie občanských práv.
Říkáte si, že Amerika je od nás daleko? Omyl. Podle všeho je jen otázkou času, kdy nové bezpečnostní rámy "ozdobí" i česká letiště. "To, že jednou tyto rámy budou i na Ruzyni, je jednoznačné. Je to jen otázka peněz, zatím je to zařízení příliš drahé," tvrdí expert na informační technologie a ochranu osobních dat Vladimír Smejkal.
"Podobně se rozšířily i další věci, které se týkají osobních dat a zavedli je ve Spojených státech," dává mu za pravdu Filip Pospíšil ze sdružení Iuridicum remedium, které se zaměřuje na ochranu lidských práv.
Postrach celebrit?
Znamená bezpečnostní rám odhalující lidské tělo skutečně konec veškerého soukromí? Americké úřady tvrdí, že nikoli. "Obličej člověka bude na monitoru úmyslně rozmazaný. Snímky navíc nebude možné ukládat ani tisknout, hned po prohlídce se automaticky smažou," uvádí americká Asociace pro bezpečnost v dopravě.
Úřady také slibují, že virtuálním svlékáním budou procházet pouze namátkou vybraní cestující, nepůjde tedy o úplně běžnou proceduru. Ochránce soukromých údajů to příliš neuklidňuje. "Samozřejmě, že je to velice zneužitelné. Dokážu si živě představit, jak letištní zaměstnanec prodává bulváru snímek nahého těla nějaké známé osobnosti," líčí šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec.
Ruzyně: "Bezpečnosti není nikdy dost"
Spokojen není ani Pospíšil. "K výrazným zásahům do soukromí dochází v letecké dopravě už dnes. Svlékání pomocí skenerů? To už je skutečně příliš," říká aktivista z Iuridica remedia. "Doufám, že zavádění takové techniky vyvolá u lidí dostatečný nesouhlas a konečně se začne mluvit o údajích, které stát na každého z nás sbírá," dodává.
Prvním místem, kde se při kontrolách začali "svlékat" pasažéři, se v dubnu stalo letiště v arizonském Phoenixu. A hned se ozvali obránci lidských práv, kteří požadují, aby skenery alespoň neodhalovaly intimní partie.
Pražské letiště Ruzyně problematickou osobní prohlídku obhajuje. "Bezpečnosti není nikdy dost. Každou chvíli vidíte, že někdo vymýšlí nové zbraně a výbušniny, které nelze klasickými kontrolami odhalit," říká Eva Jurková z tiskového oddělení letiště.
Naráží na fakt, že současné letištní rentgeny dokážou na těle pasažéra odhalit pouze kovové předměty. Zbraně však lze vyrobit i z nekovových materiálů, například z plastu nebo keramiky. Otázka tedy je, kdy by se nové skenery mohly objevit v Česku.
Ministerstvo dopravy, pod které letiště spadají, tvrdí, že to v nejbližších letech nebude. Nicméně v Evropě už podle francouzské tiskové agentury AFP jeden takový přístroj je – na letišti v nizozemském Amsterdamu.
Mluvčí ministerstva Karel Hanzelka však trvá na svém. "Česká letiště splňují veškerá bezpečnostní kritéria, kontroly v Americe jsou určitý nadstandard. Speciální skenery jsou navíc velmi drahé," vysvětluje.
Kamery byly dříve vzácné. Dnes nás jich sledují tisíce Podobně se však úřady vyjadřovaly v minulosti i o zavádění jiných novinek, které se předtím vyzkoušely v USA. Týkalo se to třeba skenerů zavazadel. Ještě před třemi čtyřmi roky tak běžné nebyly, dnes jsou v každé soudní budově nebo důležitějším úřadě.
Nebo kamery sledující pohyb na ulicích a chování řidičů. Úřad pro ochranu osobních údajů v současnosti eviduje kolem patnácti set kamerových systémů, přičemž jeden může obsahovat několik kamer. "Elektronických očí" je však v Česku několikanásobně víc. Kolik přesně, to nikdo neví. Rozšíření kamer umožnilo snížení jejich ceny.
To, co vyšlo v minulosti na statisíce, dnes stojí pár tisíc korun. Některá omezení však mají jasnou logiku. V létě 2006 celý svět vyděsili teroristé, kteří podle britského Scotland Yardu plánovali unést několik letadel na trase z Velké Británie do USA. Zločinci k tomu chtěli použít bombu sestavenou z tekutin, které na palubu propašují v běžných plastových lahvích.
Policisté útočníky včas zadrželi a brzy poté přišel všeobecný zákaz nošení tekutin do letadel. Někteří odborníci očekávají, že právě kvůli permanentní hrozbě vražedných útoků budou zásahy do soukromí člověka v Evropě a Americe pokračovat.
Na co se můžeme "těšit" příště? "Zavedení čipů s osobními údaji, které bude mít každý člověk implantované pod kůží. Odhaduji, že to bude běžné do patnácti let," říká expert na informační technologie Vladimír Smejkal.
