Loď kotví na dohled od sochy Svobody. Podle velitele lodi, kapitána Jerry Kyda, je tato návštěva symbolem velmi blízkých vztahů mezi britským a americkým námořnictvem.
Stavba lodi začala v roce 2009. Spolu s ní se začala stavět také druhá loď stejného typu HMS Prince of Wales, která by měla být hotová v roce 2020. Pro Brity je letadlová loď pýchou námořnictva.
Stavba lodi si však vysloužila i kritiku. Obě lodi nakonec stály skoro dvojnásobek původního rozpočtu, dohromady více než šest miliard liber. V roce 2010 tehdejší premiér David Cameron zvažoval kvůli finanční nákladnosti ukončení stavby.
Minulý rok poté, co byla spuštěna na vodu musely být provedeny nutné opravy poté, co do lodi zatékalo.
Od mnoha ostatních letadlových lodí ji odlišuje to, že má na palubě dvě věže. Přední obsahuje můstek a lodní navigaci, zadní má na starost letovou kontrolu, což podle britského námořnictva umožňuje lodi fungovat i pokud by jedna z věží byla poškozena nebo zničena.
HMS Queen Elizabeth postavena, aby mohla nést 36 moderních stíhaček F-35 i helikoptéry. Loď je moderní také v tom, že k jejímu provozu je potřeba méně lidí, než například u amerických letadlových lodí. Ty mají na palubě i více než tři tisíce lidí. Queen Elizabeth využívá automatické systémy například pro přepravu bomb nebo raket. K provozu stačí 700 námořníků, celkově je včetně pilotů a dalšího personálu na palubě 1 500 lidí.
Britský ministr obrany Gavin Williamson napsal na Twitter, že Queen Elizabeth je „symbol našeho závazku pro naší bezpečnost a bezpečnost našich spojenců.“
Oproti americkým nebo francouzským letadlovým lodím, které mají atomový pohon, je Qeen Elizabeth poháněna plynovými turbínami a čtyřmi dieselovými motory. Pro doplňování paliva budou postaveny čtyři nové tankery, ty mají sloužit i pro budoucí sesterskou loď Prince o Wales
Velká Británie byla po vekou část dvacátého století námořní velmocí, postupně se však síla britské námořnictva zmenšovala. V devadesátých letech mělo pouze tři menší letadlové lodě určené původně hlavně pro vrtulníky. Z jejich paluby však startovaly stíhačky Harrier s vertikálním startem. Britové je nasadili například během války o Falklandy, postupně však byly lodě vyřazeny.
Británie byla několik let bez takto významné letadlové lodě. V konfliktech na blízkém východě, kterých se účastnily její letecké síly, startovaly stíhačky ze základny na Kypru.