"Na letištní plochu se nákaza nedostane. Jiné dopravní prostředky než letadla tam nemají přístup. Letiště je v tomto směru nejčistší prostředí," řekl mluvčí olomoucké celní správy Václav Link.
Ředitel Okresní veterinární správy v Uherském Hradišti Vilém Vládek tvrdí, že letadla se čistí už ve vzduchu, jaksi mimoděk. Nastoupají do výšky několika kilometrů, tam namrznou, a když klesají dolů, námraza se stejně umyje. "U letadel nejsou nutná podobná opatření jako u aut.
Původce viru tam nikdy nebyl prokázán. Na rozdíl od aut, která jsou od bahna a od prachu," vysvětluje ředitel.
Letadla navíc přistávají na betonovou letištní plochu. Ta je prakticky bezprašná, jelikož proud vzduchu z letadla veškerý prach likviduje. Kdyby přísným hygienickým opatřením v souvislosti se šířící se nákazou přece jen podléhala i letadla, znamenalo by to obtížně řešitelný technický problém. Třebaže ostravská firma už umí vyrobit dezinfekční vany pro nákladní vozidla a hrubé koberce, které vydrží i přejezd automobilů a velkokapacitních jeřábů, s letadly by asi měla potíže.
"Nedokážu si to technicky představit, bylo by to hodně komplikované. Silný proud vzduchu od vrtulí a od trysek letadla by asi jakékoliv koberce zvedal ze země," uvažuje řídící letového provozu kunovického letiště.
 Dezinfekční rohože byly instalovány na pražském ruzyňském letišti, aby české veterinární orgány zabránily přenosu slintavky a kulhavky z britských ostrovů. (3. února 2001) |
