Rozšiřování dubu červeného nebo akátu souvisí se snahou lesníků zvyšovat podíl listnáčů v českých lesích – ať už jako náhradu za kůrovcem zničené porosty, anebo kvůli hospodářskému přínosu nepůvodních druhů, které rychle rostou a v české přírodě nemají přirozené nepřátele. Rozšiřování cizích dřevin je ale nebezpečné, protože dokážou likvidovat konkurenční stromy a rostliny.
„Například dobře známý akát, který je u nás vysazován již od 18. století, dokáže zcela zničit lokality, které zaroste. Málokomu asi ujde, že v akátovém lese kromě akátu neroste téměř nic jiného. Vylučuje totiž do okolí jedy, které omezují růst jiných rostlin a navíc dokáže po svém pokácení vyprodukovat mnoho mladých stromků z kořenů i z pařezu,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
Dub červený zase pochází ze Severní Ameriky a do Česka se dostal v 19. století jako okrasná dřevina určená pro zámecké parky. Ekologům vadí, že je klasifikovaný jako stejně hodnotná listnatá dřevina jako původní duby letní či zimní a že lesníci pokračují s jeho vysazováním.
„Semenáče dubu červeného vytvářejí tak hustý porost, že mnohdy znemožňují růst původních druhů dřevin. Jeho žaludy se mohou z místa cílené výsadby šířit na velké vzdálenosti a ve vymezených plochách ho rozhodně neudržíme,“ dodal Jirků.
Podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti to je ovšem naopak. „Co se týče kvality, není mezi dřevem původních dubů a dubu červeného rozdíl,“ prohlásil Ondřej Špulák letos v dubnu. Lesníkům se dub červený vyplatí, protože se snáze uchytí a roste rychleji než původní druhy (více v článku Krásný, ale agresivní. Dub červený podle expertů ohrožuje české lesy).
Další problematickou dřevinou je douglaska tisolistá, která v poslední době nahrazuje domácí smrk sužovaný kůrovcem. „Roste rychle a zdánlivě nemá žádné škůdce. Pravda je ale taková, že každý druh stromu má své kůrovce, cizopasné houby a jiná onemocnění. Například kůrovec, který ničí douglasku v její americké domovině, do Evropy zatím nedorazil. Nedávno se však dostal do Číny. Vzhledem k množství dřeva, které se do Evropy dováží z Ameriky například jako palivo pro tepelné elektrárny, je jen otázka času, kdy se škůdci a nemoci dnes tolik populární douglasky objeví i u nás,“ dodal Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
Větší pohroma než kůrovec
Invazní druhy se navíc často šíří právě tam, kde je les oslabený. Mohou tak v budoucnu zcela zničit oblasti, které nyní ničí sucho či kůrovec.
Podle ochranářských organizací by řešením mohlo být rozšíření základního členění porostů o kategorii nepůvodních druhů. Dosud se dělí na jehličnany a listnáče, a není tak přesně jasné, jak velké je rozšíření nepůvodních druhů stromů.
„Zatím věnuje invazním dřevinám pozornost zejména ochrana přírody v rezervacích, zatímco v hospodářských lesích se schyluje ke katastrofě. Odborná veřejnost sice na nebezpečí invazních rostlin upozorňuje již desítky let, nebyly však provedeny žádné kroky k systémovému řešení. Plantáže cizích dřevin, včetně invazních druhů, vznikají jako houby po dešti,“ uzavřel Jirků.
Stát podporuje výsadbu nepůvodních druhů
Situaci nezlepšuje ani úprava vyhlášky 83/1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, kterou nachystalo ministerstvo zemědělství s cílem připravit lesy na změnu klimatu a zlepšit rozmanitost druhů dřevin.
„Ministerstvo zemědělství motivuje k výsadbě geograficky nepůvodních druhů, byť to zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje jen se souhlasem orgánu ochrany přírody a krajiny,“ řekl iDNES.cz expert na lesnictví Dušan Utinek.
„Douglaska, jedle obrovská a dub červený jsou mezi takzvanými melioračními a zpevňujícími dřevinami (MZD) a musí se jich sázet polovina až třetina oproti například dubu či buku. Tím, že patří k MZD, je tam zvýhodněná sazba dotací na zalesnění a zajištění. Ministerstvo tak ponouká vlastníky lesů, aby sázeli geograficky nepůvodní druhy,“ míní Utinek.
Návrh nové vyhlášky je v současné době v meziresortním připomínkovém řízením a není jasné, kdy začne platit.
„V rámci standardního procesu mezirezortního připomínkového řízení ministerstvo zemědělství obdrželo připomínky k vyhlášce jak ze strany ministerstev, včetně ministerstva životního prostředí, tak ze strany ekologického hnutí a jeho příznivců. Všechny zaslané připomínky byly vzaty v úvahu, a tam kde to bylo možné či odborně podložené, byly do návrhu textu vyhlášky zapracovány,“ napsal iDNES.cz mluvčí resortu Václav Tampír.
