Lesy aktuálně čelí největší kůrovcové kalamitě v novodobé historii Česka. Navíc je trápí sucho, kvůli kterému stromy nejenže usychají, ale zároveň ztrácejí odolnost vůči škůdcům.
Lesníci už sice začali s obnovou postižených lokalit a vysazují nově především listnaté stromky, jež by měly být silnější oproti smrkům, které kůrovci podléhají rychleji. Jenže práci jim komplikují přemnožení kopytníci. Těm totiž mladé listnáče chutnají a ve velkém je požírají.
Poslední data z roku 2015 ukázala, že zvěř v průměru poškozuje přes 60 procent mladých listnáčů a jedlí. Celou čtvrtinu jich dokonce zlikviduje úplně. Škody ročně šplhají až k sedmi miliardám korun.
Odborníci upozorňují, že pokud se počty takzvané spárkaté zvěře nezačnou snižovat, lesy se po současné kalamitě jen těžko podaří obnovit.
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny ČR proto včera podpořil a doporučil ke schválení návrh poslankyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové na úpravu zákona o myslivosti, která může počty srnců, daňků či třeba jelenů snížit. „Nemá cenu vysazovat nové mladé stromky za miliony korun, když nám je pak sežere spárkatá zvěř,“ řekl na výboru jeho předseda Jaroslav Faltýnek (ANO).
Přísnější dohled
„Návrh vychází z úspěšného saského modelu odvozování plánu lovu od míry poškození lesů. Musíme mnohem lépe odhadovat počty zvěře a ochránit malé stromky, které kvůli ní nemohou vyrůst,“ zdůvodnila návrh Pekarová Adamová.
Lesníci na Šumavě střílejí víc jelenů, chrání tak nově vysazené stromky |
Ministerstvo zemědělství tak bude muset připravit metodiku, která by měla popsat, jak najít rovnováhu mezi počtem kopytníků a možnou obnovou lesa.
V praxi to bude fungovat tak, že myslivci budou státní správě posílat informace nejen o stavu sčítání zvěře, očekávaných přírůstcích, poměrech pohlaví, ale také o stavu lesa. Příslušný úřad pak vypracuje v návaznosti na situaci v lese pro myslivce plán lovu na příštích pět let, bude kontrolovat jeho plnění a zároveň vyžadovat jako důkaz odevzdání části ulovené spárkaté zvěře.
„Jsem rád, že se zpřísní dohled nad mysliveckými sdruženími. To znamená dohled nad plány lovů, vymáhání práva a sankcí,“ myslí si o návrhu ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Kdo bude odstřely provádět?
Zvěř v celé zemi se sčítá jednou ročně, podle ministerstva zemědělství jsou však kvůli migraci zvířat spolehlivějším ukazatelem přemnožení rostoucí odstřely. Například jelenů bylo v roce 2013 odstřeleno přes 23 tisíc, v roce 2017 pak téměř 28 tisíc kusů.
„Změna mysliveckého zákona umožní regulaci spárkaté zvěře. Tam, kde je jí moc, by měly stavy klesnout, a zároveň tam, kde jsou stavy přiměřené, zůstat,“ vysvětlil novinku Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí Duha.
Víc zvěřiny pro sebe i na prodej. Myslivcům se uvolní pravidla |
Českomoravská myslivecká jednota se takové změně nebrání, ale jednu výhradu přece jen má. „Myšlenku, že počty zvěře by se měly odvíjet od stavu prostředí, podporuji. I kdyby to znamenalo víc střílet. Ale ptám se, kdo to bude dělat, když počty myslivců klesají,“ vyjádřil obavu předseda Jiří Janota. Zatímco v 90. letech měla Českomoravská myslivecká jednota 120 tisíc členů, dnes jich je podle Janoty 60 tisíc. „Nad tím by se měl stát zamyslet,“ dodal.
Zákon o lesích nestačí
Návrhem na úpravu zákona o myslivosti se budou příští týden zabývat poslanci. Stejně jako zákonem o lesích, který připravilo ministerstvo zemědělství.
Mnozí si od něj slibovali, že pomůže vyřešit špatný stav lesů, například že při zalesňování vykácených ploch zvýší povinný podíl jiných druhů stromů než smrků nebo rozvolní povinnou lhůtu pro novou výsadbu.
Novela zákona vytvořená ministerstvem zemědělství si ale nakonec vysloužila kritiku zejména z řady akademiků za to, že tato řešení úplně opomíjí. Ti v petici vyzvali poslance, aby příští týden podle nich potřebné změny do zákona ještě zapracovali.
