Podle proděkana pro vědu a výzkum Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze Tomáše Kušty je většina hlášených srážek se srnčí zvěří.„Jde o 80 až 90 procent,“ řekl Kušta.
Skutečné počty sražených zvířat jsou podle něj vyšší, než uvádějí policejní statistiky, kam se incident dostane jen v případě, že řidič chce nahlásit pojistnou událost. Nejčastěji podle něj řidiči přejedou zajíce.
Kušta dodal, že v následujících pěti letech se vzhledem k narůstající hustotě dopravy, rychlosti jedoucích vozidel a velikosti populace zvěře v Česku počty srážek nesníží.
V ČR se podle Kušty používají skoro všechny světově aplikované postupy, jak srážkám předcházet. Například biokoridory v podobě nadchodů nebo podchodů, modré odrazky nebo pachové návnady, které zvěř odrazují. Ty podle Kušty nefungují jako pevný plot, zvěř je však v jejich okolí obezřetnější a spíše tak k nehodě nedojde.
Detekční systémy na srážku se zvěří neupozorní
V ČR se naopak nepoužívají detekční systémy, které monitorují zvěř v okolí silnic a světelným znamením na dopravních značkách upozorní na řidiče riziko srážky. Ty se využívají v Severní Americe a ve Skandinávii.
Přemnožená zvěř je v Česku problémem nejen kvůli nehodám. Vysoká ničí stromy okusem, černá zvěř zase způsobuje škody na zemědělských plodinách.
Divočáci se loni začali více odstřelovat kvůli africkému moru prasat, který se v ČR objevil. Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) na začátku letošního roku uvedl, že Evropa by kvůli této chorobě měla stavy divočáků prudce snížit. V Česku by podle něj měly klesnout až o 90 procent. Podle odborníka z Českomoravské myslivecké jednoty Miloše Ježka by k redukci populace divočáků bylo třeba ročně lovit přes 250 000 kusů.
