Stovky milionů, ale může to být i mnohem méně, věnuje ČEZ jako dárek novým nezaměstnaným a jejich partnerům (pozor, jen těm, kteří na to mají úřední papír). Lze těžko spočítat, kolik lidí splní podmínky a jak vysoké zálohy na elektřinu dnes platí. V každém případě to bude dobrý byznys pro pojišťovnu, která celou transakci zprostředkuje a jako pojistné plnění za ně ty tři měsíční zálohy zaplatí.
Ve srovnání s běžnými zisky ČEZ to bude stejně maličkost. Navíc se větší část výdajů, kterou ČEZ na své akce proti krizi vynaloží, dá uznat jako daňový náklad – o to méně společnost zaplatí na dani z příjmu.
Odklad placení záloh o jeden měsíc, který mohou využít malí podnikatelé a živnostníci, pro ČEZ ekonomicky nic neznamená, protože spotřebovanou elektřinu zákazník stejně zaplatí, i když o něco později. Kritiku si to však nezaslouží, přestože odklad plateb o jediný měsíc bude mít patřičný efekt jen tehdy, když ekonomická krize nepotrvá příliš dlouho.
Na investice v Česku dává ČEZ ročně asi třicet miliard korun. Plánuje je na jednotlivé roky, přičemž nyní investiční výdaje urychlí. Potřebuje zajistit obsáhlé portfolio nejrůznějších činností a nemusí to být rovnou stavba jaderné elektrárny. V tom je šance pro potřebné menší firmy v regionech.
Velké projekty většinou urychlit nejdou, alespoň v řádu měsíců rozhodně ne, protože tam musí doběhnout všechny požadované úřední postupy.
Toho, co by si firmy i občané přáli – zlevnit elektřinu ještě letos – se však zřejmě nedočkají. Jak říká šéf ČEZ Martin Roman, nemohou přece prodávat za nižší ceny, než za kolik elektřinu před rokem či dvěma koupili. Existují firmy, které kvůli ekonomické krizi prodávat se ztrátou mohou (případně musí), aby přežily, ale dodavatelé elektřiny mají výhodu, že se bez jejich produktu lidé v podstatě neobejdou.
Konkurence se však nejspíš na dárek, který ČEZ svým zákazníkům nabízí, nedívá radostně. Budou se jim hůře získávat, pokud jim rovnou neutečou. Zejména ty firmy, které s elektřinou jen obchodují, žijí z rozdílu mezi tím, za kolik nakoupí a za kolik prodají. Na dárky nezbývá.
ČEZ může mít z obchodu nulovou marži, ale má regulátorem schválenou přiměřenou marži z distribuce, a hlavně, skutečně velkou marži z výroby. ČEZ si prostě může dovolit trochu velkorysosti, zejména když mu záleží na zlepšení vlastního obrazu u veřejnosti. Také je třeba alespoň navenek vyhovět požadavku, aby stát svůj podnik poněkud "umravnil".
Je přitom mnohem lepší, když pustí chlup podnikavá firma než ministr financí, kterého k tomu vláda dokope. Peníze ze státní kasy se rozplynou v nenávratnu a efekt to nemusí mít valný. Všechny státní dotace mají nižší efekt, než když se na věc použijí soukromé peníze, které jdou z něčí zcela konkrétní kapsy.
Ekonomicky nejvýznamnější z toho, co ČEZ proti krizi nabízí, je tedy investiční činnost. V době, kdy firmy nemají peníze, banky na nich sedí a každý podnikatel se bojí, že nebude mít práci, je takováto nabídka žádoucí. Samozřejmě však nepomůže každému a promítne se jen někde – a někde vůbec ne.
Důležité je, že se bude odehrávat v regionech a půjde o konkrétní záměry. Již ve středověku panovníci věděli, že je třeba nechat lidi pracovat, i kdyby měli stavět jen Hladovou zeď na pražském Petříně.
