Zatímco tradiční vydavatelské domy podléhají tiskovému zákonu, u alternativních médií tomu tak podle Bradáčové není. Různá média působící na internetu tak mají různé povinnosti.
„Jednou z hlavních povinností podle tiskového zákona je, že příjemce informace musí vědět, kdo stojí za vydavatelským domem. To znamená, že mu není utajena identita toho, kdo odpovídá za informaci. To u alternativních médií nového typu chybí,“ řekla.
Podle ní přitom bylo v zájmu zákonodárce regulovat to, jak média pracují s informacemi. V opačném případě by nevznikl tiskový zákon a nebyl by opakovaně novelizován. „Stát si uvědomuje, jak významné je předávání informací veřejnosti. Tak i tuto součást našeho světa reguluje nastavením práv a povinností,“ uvedla Lenka Bradáčová.
I alternativní média by tedy podle ní měla poskytovat informace o tom, kdo za nimi stojí, aby lidé mohli posoudit, jak jsou publikované zprávy věrohodné. „Nastavení povinnosti odkrýt identitu, to rozhodně není žádný zásah do svobody projevu a svobody slova,“ míní.
Konference v Pražské křižovatce se koná k poctě laureátů Ceny Václava Havla za lidská práva. Cenu letos získali čínský obhájce menšinových Ujgurů Ilham Tohti a Mládežnická iniciativa za lidská práva, která působí na Balkáně. Bradáčová vystoupila v panelu věnovaném informacím a dezinformacím.
