Nárůst prodeje léků na úzkost byl oproti normálu minimální a později dokonce klesl, uvedl mluvčí NUDZ Jan Červenka. Analýza spotřeby léků vycházela z dat distributorů léků i lékáren.
Počet depresí vzrostl třikrát, epidemie ukázala nedostatky psychiatrické péče |
Výzkumníci spolupracovali s analytickou společností IQVIA. „Studium spotřeby léků užívaných při léčbě psychiatrických poruch představuje unikátní možnost, jak studovat dopad pandemie covid-19 a souvisejících epidemiologických opatření na duševní zdraví a chování lékařů i pacientů,“ uvedl Eduard Bakštein z výzkumného týmu.
„Především však může ukázat, které skupiny psychiatrických pacientů jsou nejvíce ohroženy,“ dodal.
Koronavirus v Česku   |
Do prodeje léků se podle ředitele IQVIA pro ČR a Slovensko Martina Šlégla promítá například i předzásobení léky pacienty v prvních týdnech pandemie i uzavření některých ambulancí.
Analýza podle náměstka pro vědu a výzkum NUDZ Jiřího Horáčka ukázala, že lidé se schizofrenií a příbuznými psychotickými poruchami jsou nejohroženější skupinou, na kterou se lékaři musí v budoucnu soustředit.
„Pro nemocné se schizofrenií musíme vypracovat efektivní programy prevence dopadu nejen případných dalších vln epidemie, ale i podobných globálních problémů,“ uvedl Horáček.
Díky pandemii byli Češi zdravější. Může za to karanténa i strach z doktorů |
Pokles spotřeby léků na úzkost vědci vysvětlují tím, že pravděpodobně lidé strádající nadměrnými obavami a zvýšenou úzkostí v podmínkách běžného života vlastně dostávali v rámci opatření proti covid-19 jasné instrukce, jak se bránit.
Paradoxně tak podle odborníků mohla epidemie jejich stav zlepšit, protože místo užívání léků šili roušky, sháněli dezinfekci, soustředili se na dodržování hygienických opatření a případně nechodili do práce, z níž vyplývající stres může úzkost zhoršovat.
