Celková spotřeba léků je ještě mnohem vyšší. Zdravotnický systém vydal v roce 2017 za léky skoro 83 miliard, o 11 miliard víc než v roce 2013. Hned po domácnostech se na nárůstu podílí spotřeba léků v nemocnicích: vzrostla skoro o šest miliard. Měnící se cena léků má však na stále vyšší výdaje podle mluvčí SÚKL Barbory Peterové jen nepatrný vliv.
„Bohužel léky plýtváme,“ říká ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. Jenže nejde jen o ty z volného prodeje, které si podle posledního průzkumu SÚKL lidé kupují hlavně „do zásoby“, a podle odborníků navíc lidé část z nich berou úplně zbytečně i tehdy, kdy by stačila třeba jen úprava životosprávy.
O zbytečném užívání léků je paradoxně řeč i u přípravků na předpis. V Česku totiž funguje už léta „systém“, kdy pacient navštěvuje kromě praktického lékaře ještě několik dalších specialistů, a tak dochází k souběžnému předepisování léků s podobnými účinky. „Pořád se s tím potkáváme. Prodávají se pod jiným komerčním názvem a napsali mu je dva kolegové, kteří o sobě nevědí,“ potvrzuje předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. S receptem přicházejí lidé nejvíc pro pilulky na bolest, spaní, snížení tlaku nebo hladiny cholesterolu a antibiotika.
Z posledního průzkumu SÚKL vyplynula ještě jedna důležitá věc. Mnoho léků lidé vůbec nevyužijí.
Prošlé léky zpět do lékárny
Část léků slouží jako „zásoba“ nakoupená ve volném prodeji, část jsou léky, které lidem zbyly po nasazení jiné léčby nebo přípravek vysadili kvůli nežádoucím účinkům. Vyjádřeno čísly, do lékáren lidé vrátí ročně nevyužité léky asi za miliardu korun, k tomu další balení v hodnotě půl miliardy končí v koších a toaletách.
„Pozitivní je, že většina národa ví, že léky, které jsou prošlé nebo už je nepoužívají, mají vrátit do lékárny. Přijíždějí pro ně specializované firmy, které je ve spalovnách spalují při vysokých teplotách. Je to jediný správný způsob likvidace léků,“ dodává Storová.
Nejčastěji lidé léky nakupují v době chřipkové sezony. Je jim špatně, mají rýmu a kašlou. I přesto, že v domácí lékárničce paralen i nosní kapky mají, nakoupí si další. Dílem jsou ovlivněni reklamou a chtějí nový přípravek, dílem nakupují do zásoby. Podle posledního průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv si takhle tvoří zásoby až 46 procent domácností.
Když se všechny takové nákupy sečtou a přidají i doplatky za recepisy, zaplatili Češi ze své vlastní kapsy jen v roce 2017 více než 25 miliard korun. Mnohdy ale podle odborníků zbytečně. „Řekla bych, že někdy léky lidé užívají v nadměrném množství nebo tam, kde nejsou zapotřebí a kde by třeba stačila úprava životosprávy. Sáhnout po léku je samozřejmě jednodušší a bezpracné,“ říká vedoucí mladoboleslavské lékárny Benu Ivana Lánová.
Platíme, ale přežíváme
Nejsou to tedy jen domácnosti, kdo za léky utrácí. Do osmdesátimiliardové sumy se promítá i rostoucí spotřeba léků hrazených pojišťovnami a stoupají náklady za léky spotřebované přímo v nemocnicích. V roce 2017 se zastavily těsně pod hranicí 25 miliard, což je téměř o třetinu více než v roce 2013, a každoročně se zvyšují.
Patrný je pak v tomto ohledu jeden trend. O dvě třetiny vzrostly náklady na speciální léky, které potřebují třeba pacienti při onkologické léčbě, po cévní mozkové příhodě nebo u léčby popálenin. Tyto přípravky stály v roce 2017 pojišťovny necelých 17 miliard. „Důvodem je spousta nových, nesmírně nákladných molekul léčiv, které výrobci postupně registrují. Nárůst bude pokračovat,“ odhaduje prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Důvodů, proč lidé speciálních léků potřebují pořád víc, je několik. Kromě nových přípravků se zlepšuje i diagnostika, lidé se tak o nemoci dozvědí dřív, déle dožívají, a tím se spotřeba zvyšuje. „S nejdražšími léky se neplýtvá, někdy ale léčba není úspěšná. Nebyl-li účinek dosažen, měl by podstatnou část platit výrobce,“ domnívá se Chudoba.
Stát tuto možnost už připravuje. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění nově počítá s odpovědností i farmaceutických firem. Pokud totiž lék nebude pro pacienta výrazným přínosem, jeho nutné dobrání, než bude nasazena nová léčba, zaplatí právě firmy. „Předpokládáme dopracování novely do konce dubna. Účinnost zákona by mohla být v první polovině příštího roku,“ upřesňuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Brodský.
„Přejedení“ stejným lékem
Zatímco u vysoce specializovaných léků nemůže být o plýtvání řeč, u jiných přípravků hrazených pojišťovnami k tomu naopak dochází. V Česku totiž funguje zažitá praxe, že pacient kromě praktického lékaře dochází i k několika specialistům, a tak může v podstatě stejný lék užívat dvakrát, jen má každý jiný název.
Půlmiliarda spláchnutá do záchoduKaždý rok odnesou lidé do lékáren nevyužité léky za miliardu. K tomu do toalet spláchnou a do košů vyhodí balení v hodnotě půl miliardy. Podle lékárníků lidé do sběrných košů přinášejí léků stále víc- Likvidaci lékárnám následně hradí jednotlivé kraje, kterým na to zase vyplácí dotace ministerstvo financí. V roce 2014 poskytlo 8,8 milionu, v roce 2016 o tři miliony víc. Loni likvidace léčiv přišla na více než 13 milionů. „Nepoužitelná léčiva se považují na nebezpečný odpad. Z lékáren jsou odvážena do spalovny. Výhodou je zmenšení asi na pět procent původního objemu odpadu, ale také možné využití tepla.. Do ovzduší se dostává vodní pára s minimem dalších emisí“, vysvětluje lékárnice Ivana Lánová |
Tuto situaci by mohl do budoucna řešit takzvaný lékový záznam. Fungovat bude tak, že se svolením pacienta do něj nahlédne buď lékárník, nebo lékař, a kombinaci předepsaných léků upraví. „Možné plýtvání bude z tohoto pohledu ošetřeno,“ domnívá se Chudoba.
Pomoct by to mělo i pacientům, aby nebrali zbytečně i osm léků najednou, jak se to často děje například u seniorů. Třeba zvýšený krevní tlak se běžně léčí kombinací dvou či tří léků, obvykle k tomu bývá i lék na snížení hladiny cholesterolu a dost často jsou lidé, kteří mají navíc cukrovku a užívají ještě další jeden až dva léky. „Na jednu stranu lidem pomáháme, na druhou jim může kombinace léků škodit,“ uzavírá předseda praktických lékařů ČR Petr Šonka.