Západní Afrika se dlouhodobě potýká s celou řadou problémů. Místní obyvatele trápí pravidelná sucha, nájezdy extremistů i nedostatek potravin. V posledních letech se k dlouhému výčtu strastí přidává také farmaceutický průmysl. Trhy zaplavují padělky léků a kvůli špatnému systému výdeje se v domácnostech i skladech hromadí prošlá léčiva, píše agentura AFP.
Zlom v boji proti malárii? Afrika se dočká ostrého testu vakcíny |
To přináší celou řadu problémů. Prošlé léky nemusí fungovat správně, což podporuje mimo zhoršování stavu pacienta také další šíření nemocí a v případě antibiotik také rozvoj rezistence na toto léčivo. Americká společnost pro tropickou medicínu a hygienu uvádí, že v roce 2015 kvůli podání antimalarik nízké kvality zemřelo v subsaharské Africe na 122 tisíc dětí mladších pěti let.
Hospodářské společenství západoafrických států se v dubnu letošního roku rozhodlo se šířením nekvalitních léčiv bojovat. Cílem je kooperace při pátrání po pašeráckých sítích i evidence prošlých léčiv. Součástí kampaně je také osvěta veřejnosti.
Aplikace pro záchranu léků
Adama Kane ze společnosti JokkoSante vysvětluje, že zejména lidé z chudších regionů jsou odkázáni na kupování nekvalitních kopií léků. Paradoxně je přitom podle něj v jeho domovském Senegalu kvalitních léků dostatek. Po celé západní Africe se však úřady potýkají s akutním nedostatkem kvalitního zdravotnického personálu. Méně zkušení lékaři zámožnějším pacientům předepisují preventivně zbytečně velké množství léků. Ty zůstávají nevyužité až do data exspirace.
Kdy Afrika může dostat lék proti ebole? Až vyroste dost tabáku |
Právě proto Kane založil JokkoSante. Hlavním produktem firmy je speciální aplikace pro mobilní telefony. Funguje na principu sbírání bodů. Ty uživatel získává za odevzdání nepotřebných léků, které nejsou prošlé. Za body si může později vyzvednout léky, které aktuálně potřebuje. Kane navíc spolupracuje s celou řadou dárců, kteří v začátcích pomáhají těm nejchudším. Léky jim poskytnou zdarma a nastartují tak celý systém výměny.
„Naši aplikaci používají nemocnice, lékárny i další zdravotnická centra. Zatím se jedná o pilotní program. Aplikaci využívá asi patnáct set lidí,“ uvádí Kane. Oficiální instituce zanesené v aplikaci fungují jako sběrná a výdejní místa. V dětské nemocnici Diamniadio v senegalském Dakaru už aplikace pomohla celé řadě lidí.
Padělky léků jako zlatý důl pro překupníky
Systém je však zaměřen především na využívání léků, kterým zanedlouho končí datum spotřeby. Velkým problémem jsou také pašované padělky. „Takové léky kupují ty nejzranitelnější vrstvy naší společnosti,“ myslí si Kane. Nejchudší lidé totiž často nemají žádné zdravotní pojištění a normální léky si nemohou dovolit.
Tuberkulóza zabíjí víc lidí než AIDS. Léků, které neničí sluch, je málo |
Mezinárodní výzkumný ústav proti padělaným léčivům (IRACM) uvádí, že nejvíce padělaných léků míří do západní Afriky z Číny a Indie. V loňském roce policie v šestnácti přístavech zadržela 113 milionů kusů falešných léčiv a tisíce kusů nekvalitního zdravotnického vybavení. V zabaveném zboží najdeme vše od falešných antibiotik až po padělané produkty používané při léčbě rakoviny.
Od roku 2009 bojuje proti pašování léků také startupová společnost Sproxil. Ta ve spolupráci s výrobci léčiv umisťuje na krabičky s léky stírací plochy, pod kterými se nachází speciální kód. Tento kód mohou lidé v textové zprávě zaslat na centrálu firmy, která v databázi ověří, zda se nejedná o padělek. Za posledních šest let společnost takto ověřila asi padesát milionů léků.
V obchodování s nelegálními léčivy se ročně točí okolo 85 miliard dolarů, uvádí IRACM. Do boje proti černému trhu se tak podle představitelů Sproxilu musí zapojit zejména největší farmaceutické firmy. Sproxil aktuálně spolupracuje například s giganty jako GlaxoSmithKline či Novartis.
