Lidé nad pětašedesát let a děti by za léky na předpis čistě teoreticky neměli nechat v lékárně více než tisíc korun za rok. Senioři nad sedmdesát let pak dokonce jen pět set korun ročně.
V praxi to však není tak jednoduché. Rozhodně nepočítejte s tím, že pokud v lékárně doplatíte za lék na recept čtyři sta korun, započítáte si automaticky celou částku.
1. Co se počítá do limitu
Už několik let užíváte léky na cukrovku, proti srážlivosti krve nebo vysokému krevnímu tlaku. Ačkoliv v lékárně zaplatíte měsíčně stovky korun, od pojišťovny vám ještě nikdy nepřišly žádné přeplatky zpět. Je to možná tím, že užíváte léky, jejichž doplatek jde do ochranného limitu jen z malé části.
„Do tohoto limitu se započítávají doplatky za částečně hrazené léky, a to ve výši doplatku na nejlevnější lék, který obsahuje stejnou léčivou látku se stejnou cestou podání,“ upozorňuje prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Konkrétně – lékař vám napíše lék, u kterého doplácíte dvě stě korun. Na trhu je ale jiný lék se stejnou účinnou látkou, který má doplatek jen třicet korun. V tomto případě se vám do limitu započítává pouze oněch třicet korun.
2. Jak sledovat doplatky
Pokud vás zajímá, kolik se vám do limitu u konkrétního léku započítává, podívejte se na účtenku z lékárny. Na konci je uvedená částka započitatelného doplatku. Pacienti si můžou stav doplatků sledovat i on-line. Stačí mít registraci k vlastnímu účtu u své zdravotní pojišťovny. Pak si můžete stav kontrolovat také na počítači nebo na chytrém telefonu.
V případě, že registraci ještě nemáte, stačí zajít na pobočku své zdravotní pojišťovny s občanským průkazem nebo cestovním pasem. „Vedle toho potřebujete ještě fungující e-mailovou adresu a číslo mobilního telefonu, na který budou zasílány SMS zprávy s přístupovým kódem,“ upozorňuje Petr Kvapil, mluvčí Zaměstnanecké pojišťovny Škoda.
3. Jak doplatky snížit
Zjistíte-li, že se vám u většiny užívaných léků započítávají jen drobné a chtěli byste ušetřit, poraďte se s lékařem nebo s lékárníkem. „Pacient se primárně může dotázat svého lékárníka na dostupnost stejného léku od jiného výrobce, který má nižší doplatek,“ říká Chudoba.
Takzvaná generická substituce (tedy výměna léčiv se stejnou účinnou látkou) má ale svoje rizika. Zvláště u pacientů, kteří berou několik léků najednou.
Na vlastní kůži to už několikrát zažil onkologický a diabetologický pacient Josef Matoušek z Lipníka nad Bečvou. Užívá léky na žilní nedostatečnost, na nedostatek hořčíku, na vysoký krevní tlak a další léčiva. „Často se stává, že mi nový lék způsobí alergii. Takový lék končí v koši a já jsem za něj zbytečně vydal peníze, které mi nikdo nevrátí,“ upozorňuje pacient.
Podle lékařů je většina generik navzájem zaměnitelná. Přesto ale upozorňují na úskalí jejich častého střídání. „Pacient se často dočká tří léků s různým názvem, s toutéž účinnou látkou od různých lékařů namísto jednoho léku, na který byl po léta zvyklý,“ upozorňuje předseda České internistické společnosti profesor Richard Češka. Takovým pacientům přitom hrozí velké nebezpečí předávkování.
4. Jak se přeplatky vracejí
Pokud i vy patříte do skupiny, které se letošní změny týkají, nemusíte sami nic podnikat. Pojišťovny vracejí přeplatky pacientům za každé čtvrtletí. „O přeplatky nemusíte žádat, pojišťovny je automaticky posílají pacientům, většinou složenkou,“ upozorňuje mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová.
Nejčastěji překračují ochranný limit pacienti s bolestmi kostí, kloubů nebo s vysokým krevním tlakem. „Co se týče objemu vrácených peněz, pak pomyslný prim mají pacienti s ischemickou chorobou srdeční, infarktem či chronickým selháním ledvin,“ říká ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
V budoucnu by výši započitatelných doplatků mohl hlídat e-recept. Zatímco dnes se pacientům peníze vrátí až s několikaměsíčním zpožděním, napříště by lékárník pacientovi sdělil, že již přesáhl ochranný limit a pacient by už započitatelné doplatky do konce roku neplatil. „To by jistě přivítali například pacienti, kteří užívají léky proti žilní nedostatečnosti. Za jednu krabičku s léky na šedesát dnů dají přes pět set korun, čímž si senioři nad sedmdesát let po doplatku za jednu krabičku vyčerpají celý roční limit,“ upozorňuje Bažantová.
5. Co se do limitu nepočítá
Ochranný limit se od ledna snižuje i dětem do osmnácti let. Podle pediatrů ale rodiče tuto úlevu tak výrazně nepocítí. Většinu peněz v lékárně totiž nechají za běžné léky na teplotu, rýmu a kašel, které pojišťovny nehradí. Do ochranného limitu se jim tak nezapočítává nic. „Maminky, které mají dvě děti s virózou, zaplatí v lékárně v některých případech až tisíc korun,“ upozorňuje dětská lékařka Hana Cabrnochová.
Rodiče vydají velké peníze i za léky proti alergiím. „V případě atopického ekzému jde o různé masti a zvláčňovadla, která nejsou hrazena z veřejného pojištění. Na recept jsou tyto léky jen ve výjimečných případech,“ upozorňuje doktorka Cabrnochová.
V některých případech rodiče dostanou recept, na kterém je ale napsané „Hradí pacient“. Podle lékařů je tomu tak proto, že tento lék není pro běžné použití hrazený z veřejného pojištění. „Jde například o některé léky na odkašlávání, které se z veřejného pojištění hradí jen pacientům s vážným plicním onemocněním,“ upozorňuje Cabrnochová.
Ochranný limit do tisíce korun tak pocítí spíše rodiče s těžce nemocnými dětmi. Pojišťovny přeplatky nejčastěji vracejí dětem s vrozenými srdečními vadami nebo dětem, které trpí Crohnovou chorobou.
