„Kolik pacientů na lékovou interakci v Česku ročně zemře, nikdo neví, protože taková data nikdo nemá k dispozici. Podle toho, co bylo opakovaně publikováno v zahraničí, ale lze odhadnout, že by se tento počet měl pohybovat kolem 150 lidí,“ řekl iDNES.cz odborník na léčiva Josef Suchopár.
15 léků znamená problémPodle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) i Všeobecné zdravotní pojišťovny existují pacienti, kteří berou denně 15 a více různých léků. „Přitom za kritickou mez se považuje užívání pěti léků. Nad tuto hranici kriticky roste výskyt nežádoucích účinků,“ varuje ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta. |
Na rizika kombinací léčiv v úterý upozornil seminář, který se konal v Poslanecké sněmovně. Jeho pořádání iniciovali výrobci originálních léčiv. Ti loni před prázdninami spustili poradnu s názvem Znám své léky, kam mohou pacienti anonymně poslat seznam užívaných preparátů. Zpětně se pak dozví, zda jim kvůli kombinacím nebo souběhu léků se stejnou účinnou látkou hrozí zdravotní riziko.
Poradna za půl roku zaznamenala 19 680 dotazů, ve 168 případech lidé uvedli kombinace, které by je mohly zabít. V desítkách dalších případů pak šlo o méně závažné vzájemné ovlivňování nebo o zbytečné zdvojování.
„Mezi vyjmenovanými kombinacemi bylo 6 600 případů lékových interakcí, z toho 8,8 procenta bylo závažných, u kterých by pacient měl užívání léků konzultovat se svým lékařem a lékárníkem,“ řekl Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, která sdružuje výrobce originálních, tedy nově vyvinutých léčiv.
Podle Dvořáčka se zhruba ve dvou tisíc případech ukázalo, že lidé berou léky duplicitně. Léky sice neměly shodný název, ale měly shodnou účinnou látku. Účinek v těle se proto násobil.
Kde se poradit
|
Selhání jater i zástava srdce
Například u účinné látky paracetamolu, která je obsažena v běžných lécích proti bolesti a na snížení horečky, hrozí při předávkování akutní selhání jater. Loni pražský IKEM zveřejnil případ 35letého muže, který se kvůli předávkování léky ocitl v akutním ohrožení života. Nutně potřeboval dárce jater, vhodný se ale nenašel, proto lékaři provedli unikátní zákrok a zachránili mu život (více o operaci čtěte zde).
Případ z rumburské nemocnice zase nepřímo poukazuje na to, jak tragické mohou být následky v případě, že v těle prudce vzroste hodnota draslíku. Může vést k zástavě srdce (o případu sestry, která tímto způsobem měla vraždit čtěte zde).
Komplikace velmi často vyvolávají také kombinace s warfarinem, jenž napomáhá předcházet srážení krve. Pokud se ale zkombinuje s látkou piracetam, může vyvolat krvácení. To může být i vnitřní a velmi silné. Pacient jej zpočátku vůbec nemusí poznat. Může ale vést ke ztrátě vědomí a nemocný se může ocitnout v ohrožení života.
Nebezpečná může být i kombinace léků a vitaminů
Nejde ale jen o kombinování předepsaných léčiv. Odborníci varují, že lidé se do nebezpečí uvádějí také kombinací předepsaného léku a toho volně dostupného. Nebo kombinací léku a vitaminů či potravinových doplňků. Účinky léků ovlivňují také potraviny a nápoje. Tady hraje roli především kombinování léků s kozlíkem, třezalkou, gingo bilobou, česnekem, echinaceou, ale i mlékem, grapefruitovou šťávou, alkoholem či cigaretami.
Příklady nevhodných kombinací
|
Potíž je v tom, že pacienti si rizika velmi často neuvědomí. A lékaři a lékárníci je, pokud jim nevyjmenují všechny léky, které berou, nedokáží někdy včas varovat. Pokud má pacient více lékařů, kteří mu léky předepisují, kombinace se nejsou schopni dozvědět, pokud jim je pacient sám neřekne.
„Je to určitá daň za svobodu volby lékaře. Ti se o preskripci (předpisu receptu, pozn. red.) toho druhého velmi často nedozví, pokud jim to pacient sám neřekne a nemusí pacienta na rizika upozornit,“ říká náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Petr Honěk.
Veronika Krajčová, která pracuje v lékárně ve Fakultní nemocnice Motol, potvrdila z praxe, že k nebezpečným kombinacím dochází. Podle ní jim v řadě případů dokáží zabránit tím, že se v lékárně přímo zeptají na rizikové kombinace. Pokud se potvrdí, lékárna volá lékaři, který tablety předepsal a ten pak může předpis upravit a léčivo nahradit jiným.
„Například 55letý muž přišel s receptem na dvě balení antibiotik klaritromycin. V lékárně ale potvrdil, že bere také protinádorový lék Tarceva. Při takové kombinaci by hrozilo výrazné navýšení efektu protinádorového léku a hrozilo by krvácení do trávícího traktu, nevolnost či vyrážka,“ upozornila Krajčová s tím, že předepsaná antibiotika se podařilo vyměnit za jiná.
Důvodem, proč pacient bere smrtící kombinaci, ale může být i prostý omyl. „Dvě promile preskripcí (léků předepsaných na recept, pozn. red.) jsou ty, při kterých dojde k chybě. I lékař je jen člověk. Jsou to chyby toho charakteru, že lékař chtěl předepsat nějaký lék, ale předepsal jiný. Jiný lék může vydat i lékárna. Je to velmi nemilé, ale stát se to může,“ upozornil Suchopár. Například v motolské lékárně řešili případ, kdy lékař omylem zaměnil antibiotika a osmiměsíčnímu kojenci předepsat silné dávky, které neodpovídaly jeho 8,5 kilogramům váhy. Omyl se podařilo odhalit včas.
Řešením proto je, aby pacienti znali užívané léky a dokázali je lékaři či lékárníkovi pojmenovat. Neměli by se také bát při předepisování dalšího léčiva ozvat a ptát se, jak se léky budou vzájemně ovlivňovat.
Odborníci hovoří také o tom, že by situaci pomohla řešit rychlejší elektronizace zdravotnictví. Například elektronická knížka pacienta Všeobecné zdravotní pojišťovny IZIP ale skončila fiaskem, plánované povinné zavedení elektronických receptů se už léta odkládá. Poslední informací je, že začne platit nejspíš za tři roky.
