Léky, které jsou v Česku na trhu, se dělí do zhruba 150 skupin. V každé z nich musí být ze zákona pro pacienta bezplatná varianta. Lékárníci si dali tu práci a zkontrolovali alespoň prvních třicet skupin v seznamu – a zjistili, že bezplatný lék je jen u poloviny z nich.
"V těch ostatních nemá pacient lék bez doplatku. Přitom politici se tím rádi ohání, že pacient má vždycky možnost volby a může mít lék bez doplácení. To není pravda, zákon se nedodržuje," říká prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
Kde chybí lék bez poplatku- Stomatologika (léky na zuby) Zdroj: Česká lékárnická komora |
Jsou to třeba stomatologické léky, léky působící na žlučové cesty nebo játra, projímadla nebo tabletky, které doplňují tělu vápník nebo hořčík. A řada dalších.
Údaje České lékárnické komory potvrzuje expert na lékovou problematiku a autor původního rozdělení léků do jednotlivých skupin Josef Suchopár. "Sami jsme si provedli podobnou analýzu u všech 150 lékových skupin a ukázalo se, že celkem u 24 z nich není lék bez doplatku. Přitom to nejen nařizuje zákon, ale vychází to i z ústavy," říká Suchopár.
Osmnáct tabletek denně
V mnohých skupinách je jako "bez doplatku" uvedený lék, který se už vůbec neprodává. To je třeba případ léků tišících křeče. "Coby plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění je tu uvedený lék Algifen, kapky o obsahu 10 mililitrů. Jenže ty už u nás neexistují," popisuje lékárník Martin Mátl, který bezplatné léky hledal.
Pacient ani nemá k dispozici žádný seznam, z něhož by se dozvěděl, jestli v jeho případě je lék bez doplatku, či nikoliv. Nemá mu ani kdo poradit.
Státní ústav pro kontrolu léčiv, který zodpovídá za určení léků bez doplatku, provádí revize cen a úhrad léků, což znamená, že se situace každou chvíli mění a co platilo minulý měsíc, teď už neplatí. Takže v podstatě každý měsíc chybí bezdoplatkový lék v jiné skupině léčiv.
"A když už je nějaká skupina s lékem, který je plně hrazený pro pacienta, tak mi zůstává často rozum stát nad tím, co je to za lék," říká Josef Suchopár a dává příklad. "Třeba v jedné skupině léků na epilepsii je plně hrazený jen takový lék, který pacienti musí polykat ne dvakrát či třikrát denně, ale musí spolknout osmnáct tabletek denně, aby dostali do těla potřebnou léčebnou dávku," kroutí hlavou Suchopár.
Státní ústav pro kontrolu léčiv, který zodpovídá za to, kolik peněz z ceny léku bude hradit zdravotní pojišťovna a kolik bude doplácet pacient, se hájí tím, že za to mimo jiné může dvanáct let neaktualizovaná příloha číslo dvě zákona o veřejném zdravotním pojištění. Ta se zabývá rozdělením léků do jednotlivých skupin. Kromě toho úřad ústy své mluvčí tvrdí, že tam, kde bezplatný lék chybí, tak už zahájili řízení, aby nechyběl.
"Samozřejmě dostupnost plně hrazených léčivých přípravků ovlivňuje i obchodní taktika jednotlivých firem, které v průběhu roku ukončily dodávky svého léku na trh, případně pro lék žádají o zrušení úhrady ze zdravotního pojištění," říká mluvčí úřadu Veronika Petláková s tím, že v takových případech pak úřad začne pracovat na tom, aby byl chybějící bezplatný lék nahrazen jiným.
Potíž je, že takové řízení trvá dlouho. A pro pacienta to v každém případě znamená, že nemůže mít lék bez doplatku teď hned, a že tudíž neplatí, co mu slibuje zákon.
"Je to důkaz, že zákon nefunguje, měl by se změnit a určitě by úřady a politici měli přestat lidem pokrytecky tvrdit, že tu máme možnost bezplatné varianty léku. Nemáme," říká lékárník Martin Mátl. Ministerstvo zdravotnictví se k tomu nevyjádřilo, protože by podle mluvčího Vlastimila Sršně potřebovali k odpovědi víc času.
