Horečka během víkendu a doma není žádný účinný lék. Nemáte nic, čím byste ji srazili. V případě akutních zdravotních problémů člověk obvykle zamíří na nejbližší pohotovost pro pomoc lékařů, v případě mírnějších zdravotních obtíží pak do nejblíže otevřené lékárny.
Těch je sice čím dál více v obchodních centrech, nicméně pokud člověka přepadnou zdravotní problémy například před půlnocí, může být s dostupností problém. Právě proto by měla v každém kraji fungovat nějaká s pohotovostní službou. Jenže ne ve všech tomu tak je.
Jde například o Středočeský kraj, v rámci kterého nefunguje ani jedna pohotovostní lékárna.
„Středočeský kraj mapuje síť lékáren a jejich provozní dobu zejména s ohledem na zajištění lékařské pohotovostní služby tak, aby lékárenské služby byly v dosahu této péče. Konkrétně například v rámci nemocnice v Kolíně či Benešově fungují lékárny z rozšířeným (víkendovým, pozn. red.) provozem, kdy provozovatelem jsou tyto samotné nemocnice vlastněné krajem,“ uvedl za kraj mluvčí David Šíma.
Zodpovědnost krajePodle zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování zodpovídá každý kraj za organizaci a zajištění lékařské, lékárenské i zubní pohotovostní služby. „Lékařskou pohotovostní službou se rozumí ambulantní péče poskytovaná pacientům v případech náhlé změny zdravotního stavu nebo zhoršení průběhu onemocnění. O pohotovostní služby nejde v případě poskytnutí ambulantní péče v rámci pravidelné ordinační doby poskytovatele. Podle věty první a druhé se postupuje i v případě poskytování pohotovostní služby v oboru zubní lékařství a lékárenské pohotovostní služby,“ uvádí legislativa. Zákon však neukládá krajům rozsah provozování lékárenské pohotovostní služby. |
Zároveň uvedl, že přestože zákon stanovuje krajům odpovědnost zajištění lékárenské pohotovostní služby, nestanovuje jak a v jakém rozsahu tak mají činit.
„Zákon již nestanoví povinnost zajištění lékárny například s nonstop provozem,“ doplnil mluvčí s tím, že Středočeský kraj je podle něj specifický. „Zajištění například jedné lékárny s nonstop provozem by bylo z demografického pohledu zcela neefektivní,“ dodal Šíma.
V nonstop pomoci dominuje Praha
Mluvčí tak poukázal na skutečnost, že obyvatelé kraje si mohu dojet do lékárny do Prahy. Právně v ní se totiž nachází největší množství nonstop lékáren v Česku. Hlavní město zajišťuje svou povinnost skrze lékárny v Nemocnici na Františku, nicméně nejde o jedinou pohotovostní či nonstop lékárnu ve městě.
Podle dat České lékarnické komory z roku 2021 funguje v Praze dalších osm pohotovostních lékáren. Mezi nimi je například Lékárna Thomayerovy nemocnice, případně EUC Lékárna, která se nachází na Praze 10.
Bez pohotovostní lékárny, jež by fungovala nonstop, jsou také obyvatelé Zlínského kraje. V minulosti tam přitom fungovala. „Zájem o ni byl minimální. V poslední době jsme nezaznamenali požadavek na nepřetržitou lékárenskou službu,“ uvedla mluvčí kraje Soňa Ličková.
V regionu se nyní nachází 164 lékáren a výdejních míst, podle mluvčí lidé mohou využít lékárny v obchodních centrech, které jsou otevřeny denně do 20 hodin, případně lékárnu v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, jež má v pracovních dnech otevřeno do 22 hodin a o víkendech a svátcích do osmi hodin večer.
Lékárníci chtějí donáškovou službu léků, rozvoz by zajišťovali sami |
„K uplatnění vydaného receptu je v kraji dostatečná síť lékáren s dostatečně rozsáhlou provozní dobou a nástup onemocnění v nočních hodinách je řešen sítí pohotovostí, nebo ve vážných případech výjezdem ZZS a řešením na urgentním příjmu nebo příjmové ambulanci lůžkového oddělení nemocnic, a to samozřejmě i s aplikací potřebných léků,“ uvedla Ličková a upozornila, že nepřetržitou lékárenskou službu nemají ani další kraje.
Také v Ústeckém kraji se lidé musejí obejít bez pohotovostní nebo nonstop lékárny. „Vzhledem k tomu, že každodenní dostupnost lékárenských služeb v běžné síti lékáren je časově odpovídající ordinační době ordinacím lékařské pohotovostní služby, a to minimálně ve všech okresních městech, nepovažuje Ústecký kraj aktuálně za nutné zajišťovat samostatnou lékárenskou pohotovostní službu,“ uvedla mluvčí Magdalena Fraňková.
Pohotovostní lékárenskou službu zajišťuje podle svých slov například Vysočina či Pardubický kraj. „Za organizaci lékárenské pohotovostní služby na území Pardubického kraje odpovídají jednotlivé nemocnice s akutní lůžkovou péčí, sloučené do společnosti Nemocnice Pardubického kraje, a.s. Tyto pohotovostní služby jsou pak zajišťovány uvedenými nemocnicemi s akutní lůžkovou péčí a konkrétně se nachází v areálu Pardubické nemocnice, Orlickoústecké nemocnice a Litomyšlské nemocnice,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková. Jenže ani v nich si lidé nezajistí lék například v jedenáct hodin večer.
Lékárny z Česka mizí
Kromě Prahy lze najít nonstop lékárnu například v Královéhradeckém, Jihomoravském, Olomouckém či Moravskoslezském kraji. Nejčastěji je v místech zajišťují samotné fakultní nemocnice.
Již loni Česká lékarnická komora upozorňovala ve zmíněném přehledu, že síť pohotovostních lékáren není dostatečná. A za svým názorem si nadále stojí. „Síť pohotovostních lékáren považujeme za nedostatečnou. Upozorňujeme na to jak státní správu, tak krajské samosprávy, v jejichž kompetenci lékařské a lékárenské pohotovosti jsou,“ uvedl prezident komory Aleš Krebs.
Napříč Českem rok od roku mizí lékárny. Chybí hlavně v menších obcích |
Zda se však něco změní, je otázkou. V Česku v posledních letech klesá počet i klasických lékáren, zejména na malých městech. Zatímco v roce 2017 evidovala Česká lékárnická komora 2571 lékáren a 244 výdejen léčiv, v roce 2020 jich měla v evidenci 2475 a 222.
Komora proto chce například změnit způsob vzniku nových lékáren. Podle ní by se měla stanovit jasná geografická a demografická kritéria pro vznik nových provozoven. Vůči takovému plánu je však zdrženlivější samotné ministerstvo zdravotnictví i Všeobecná zdravotní pojišťovna.
