V brněnské vojenské nemocnici pracuje 58 civilních lékařů a 20 lékařů-vojáků z povolání. V dnešním prohlášení civilní lékaři odmítli stát se "jedním ze spasitelů brněnského/jihomoravského zdravotnictví", jak prý v krizovém scénáři počítá vláda.
"Vyzýváme tímto odpovědné politiky našeho státu, aby okamžitě začali konstruktivně řešit požadavky vznesené naší odborovou centrálou a nehledali naprosto nesmyslná řešení, kterými pouze ohrozí životy pacientů," uvedli odboráři.
Smlouvy o přesčasové práci nepodepíšou, nebo vypoví
Když se prý vláda s lékaři nedohodne, jsou lékaři připraveni neuzavřít smlouvy o přesčasové práci, nebo ty, které už podepsali, vypovědět. Pohrozili tím už dřív. Akce prý není namířena proti vedení nemocnice.
Ředitel Vojenské nemocnice Brno Antonín Vodák se ve čtvrtek k situaci v nemocnici nevyjádřil, je na pracovní cestě na ministerstvu obrany. Podle informace z jeho sekretariátu bude oficiální vyjádření za nemocnici poskytovat ministerstvo.
"Podle našich informací nemá prohlášení podporu většiny lékařského personálu Vojenské nemocnice Brno. Nikomu neupíráme právo vyjádřit názor, nicméně platí to, že žádný z doktorů z této nemocnice nedal výpověď a nemocnice bude po 1. březnu fungovat v plném provozu bez jakéhokoliv omezení," reagoval mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Hašek znovu vyzval odboráře a vládu k dohodě
"Prohlášení lékařů Vojenské nemocnice Brno mne velmi mrzí. Ukazuje se, že vládní proklamace o připravované krizové pomoci a její scénáře nemusejí platit," uvedl jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD), který také jménem všech hejtmanů znovu vyzval odboráře a vládu k dohodě.
"Je to jediná bezpečná varianta pro pacienty a nejlevnější řešení pro veřejné finance. Doporučujeme z rezerv pojišťoven uvolnit potřebné finance, urychleně přijmout novou tarifní tabulku pro všechny veřejné nemocnice a dát vládní garanci postupného řešení systémových změn ve zdravotnictví," dodal Hašek.
Na jihu Moravy dalo výpověď 18 procent nemocničních lékařů, horší než počty je však podle krajského radního Oldřicha Ryšavého (ČSSD) struktura odcházejících lékařů. Výpověď dalo hodně anesteziologů, chirurgů a traumatologů, což může citelně oslabit možnosti operovat.
V Česku fungují čtyři vojenská zdravotnická zařízení, kromě brněnské nemocnice ještě Ústřední vojenská nemocnice v Praze a Vojenská nemocnice Olomouc. Čtvrtý Ústav leteckého zdravotnictví v Praze zajišťuje péči a vyšetření hlavně pro civilní a vojenský létající personál.
