"Testování je schválené, prošlo už i etickou komisí," potvrdil iDNES.cz ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Havlas. Lék vyzkouší na pěti českých a pěti amerických klinikách.
"Jsme zařazeni do klinického programu. Jakmile budou všechny náležitosti, může se začít testovat," sdělil iDNES.cz přednosta kliniky hematologie 1. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Marek Trněný.
Preparát GS 9219 vyvinula americká farmaceutická firma Gilead Sciences. Oproti chemoterapii tato látka nelikviduje imunitní systém a působí pouze na zhoubný nádor. Výsledky testů na psech vypadají velmi slibně. Odborníci ale varují před přílišnými nadějemi.
"To je všechno zatím teorie. To, že preparát funguje na psech, neznamená, že bude stejně fungovat u lidí. Hlavně nikdo neví, jaké bude mít látka vedlejší účinky. Mohou být závažné," upozorňuje Vladimír Koza, primář hematoonkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice. Také tady mohou lék vyzkoušet.
Testování preparátů začíná fází, kdy se zkouší, jestli lék pacientům neuškodí, v další fázi se zkoumá jeho úspěšnost. Třetí, poslední fáze posuzuje, zda je testovaný lék lepší než stávající preparáty na trhu.
Do testování v první fázi je možné podle Kozy zařadit nevyléčitelně nemocné pacienty, nový lék jim ovšem nesmí uškodit. "Předpokládám, že ročně se u nás může jednat o jednoho dva pacienty," sdělil Koza. Sám se možná rozhodne zapojit až do druhé fáze testování. "Zatím váhám," konstatoval.
Nový lék přijde na jedenáct miliard korun
Podle jeho slov se ročně vyvine zhruba stovka nových léků proti rakovině. "Vývoj jde hodně rychle dopředu. Nové preparáty jsou velice účinné a jsou mnohem šetrnější, protože fungují jinak, nejedná se o cytostatika," přibližuje Koza. Cytostatika brání dalšímu dělení nádorových buněk, zároveň ale postihují i zdravé buňky.
Podle ČTK bude americká firma Gilead Sciences na vývoj léku proti rakovině mízních uzlin od objevení účinné látky až po chvíli, kdy se dostane do léčebné praxe, potřebovat zhruba 800 milionů dolarů (v přepočtu přes 11 miliard korun).
Při vývoji léku se nejprve studují jeho účinky na infikovaných buňkách, pak se ověřují u myší a psů a nakonec u člověka. Zatímco běžné léky se nejprve zkoušejí na zdravých dobrovolnících, léky na rakovinu jen na lidech, kterým žádná dosavadní léčba nezabrala.
Antonín Holý se podílel na vzniku šesti celosvětově užívaných léků, mimo jiné na AIDS, a 60 českých i zahraničních patentů. Loni byl vyhlášen nejlepším českým vědcem. Tvrdí, že na látku přišel "náhodou" asi před sedmi či osmi lety při práci na něčem jiném.
