Šonka předpokládá, že akci podpoří většina kolegů, ordinaci zavře až 6 000 z nich. „K protestu se připojili praktičtí lékaři pro děti a dorost a ambulantní specialisté,“ uvedl. Stomatologové podle něj protest podporují, ale budou ordinovat. Důvodem přistoupení k takovému kroku je podle Šonky dlouhodobé podhodnocení ambulantní péče a její tristní stav, kterému podle něj ministerstvo zdravotnictví nevěnuje pozornost.
„Ocitli jsme se za hranicí únosnosti, od ledna platí povinnost eReceptu bez toho, aby na něj byl připraven systém, lékaři, lékárny, ba i samotní pacienti. K přibývající administrativní zátěži nám přibývá povinnost vést EET a jako třešničku na dortu ministerstvo připravuje snížení úhrad ordinacím praktických lékařů. To se dotkne především venkovských praxí. Utíkají nám starší lékaři a mladí se do oboru nehrnou. O pacienty, zejména v okrajových částech republiky, se nemá kdo postarat,“ shrnul důvody akce Šonka.
Podle pořadatelů v úterý protestuje asi polovina lékařů. Celkově se jich má po republice zapojit až 10 000. Ordinace zůstávají otevřené, lékaři mají na rukávech černé pásky.
Nárůst byrokracie, méně peněz
Praktickým lékařům, zubařům a ambulantním specialistům vadí to, že ministerstvo navyšuje peníze hlavně nemocnicím. V současném návrhu úhradové vyhlášky jim hrozí dokonce meziroční pokles. Vadí jim také nárůst povinností, které na ně stát klade. Od ledna 2018 musí povinně posílat recepty elektronicky, od března i evidovat tržby.
Většina lékařů bude mít podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv elektronické recepty jako součást lékařského softwaru. Musí ale počítač s internetem v ordinaci už používat, těch, kteří ho nemají, je podle odhadů asi pět až sedm procent. Lékaři s musí navíc registrovat do systému a zařídit si elektronický podpis.
„Je sklon srovnávat doktora v nemocnici a příjem celé ordinace. Něco jiného je plat dvě stě tisíc korun měsíčně a příjmy dvě stě tisíc od pojišťovny, z nichž je třeba poplatit všechny výdaje,“ vysvětlil Šonka. Mezi největší podle něj patří plat zdravotní sestry, provoz ordinace a spotřební materiál, například vakcíny.
„Veškeré přístroje musíme nejen koupit, ale i udržovat. Chodí na ně pravidelné kontroly. Jednou za rok musíme všechny nechat ozkoušet, jestli měří správně, což také nejsou malé peníze,“ řekl dále Šonka. Desetitisíce ročně stojí lékaře i potřebný software. „Až zbytek je příjem lékaře, který se zdaní a odvede z něj zdravotní a sociální pojištění,“ dodal.
„Nikdo neposlouchá naše argumenty, nikdo s námi nejedná a vůbec netuší, jak to vypadá v praxi. Jsme naprosto zklamaní,“ řekla jedna z protestujících, ostravská plicní a praktická lékařka pro dospělé Andrea Matulová
Kvůli plánované povinnosti vystavovat eRecepty a evidovat tržby skončí ke konci roku v Děčíně pět stomatologů a dva praktici. Zhruba 10 000 až 12 000 lidí tak přijde o lékaře primární péče, uvedl v úterý lékař a člen rady Sdružení ambulantních specialistů Radoslav Bureš.
Praktičtí lékaři hrozili protestem i loni na podzim. S tehdejším ministrem Svatoplukem Němečkem (ČSSD) se dohodli na dvouprocentním navýšení kapitačních plateb, což jsou pravidelné měsíční platby za každého registrovaného pacienta. Podle Šonky tvoří asi sedmdesát procent příjmů ordinace.
Ve Žlebech „pohřbí“ poslední ordinaci
Základní sazba je 48 až 54 korun na pacienta za měsíc, násobí se indexem podle věku pacienta. Nejvíce dostávají lékaři za děti do čtyř let a seniory, o které je péče nejnákladnější. Obvykle má lékař v kartotéce asi 1 700 až 2 000 pacientů. Zbývající třetinu příjmů tvoří takzvané výkonové platby, podle Šonky jde například o preventivní prohlídky, očkování, prohlídky diabetiků a podobně, které pojišťovně lékaři vykazují zvlášť.
V roce 2018 se počítá s nárůstem výběru ze zdravotního pojištění asi o patnáct miliard korun. Koalice praktických lékařů kritizuje to, že nejvíc z nich dostanou nemocnice. „Návrh úhradové vyhlášky je dokonce napsán tak, že dochází k poklesu příjmů meziročně, což považujeme za políček do tváře praktických lékařů ze strany ministerstva,“ dodal Šonka.
„Na navýšení plateb praktických lékařů příští rok nejsou peníze,“ reagovala na kritiku ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová. Za největší problém českého zdravotnictví považuje odchod nemocničního personálu. Prioritou tak podle ní je podpora nemocnic, aby udržely personál.
„My si ale myslíme, že podmínky nejsou tak špatné. Praktičtí lékaři mají platby z kapitace bez ohledu na to, kolik lidí jim chodí. Pokud jim roste počet pacientů, mají přirozený růst,“ dodala Rögnerová.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly je situace nemocnic horší než ambulantních lékařů. Jejich protest proto nepovažuje za zcela korektní.
Zástupci Asociace nemocnic ČR a dalších nemocničních organizací v úterý novinářům řekli, že nemocnice podle jejich ředitelů z části suplují práci ambulantních lékařů, zejména po konci ordinační doby. „Nemocnice jsou schopné částečně suplovat ambulantní péči, ale ambulantní lékaři nemocniční suplovat nemohou. I kdyby chtěli,“ okomentovala kritiku výkonná předsedkyně asociace Jaroslava Kunová.
Koalice praktických lékařů, která protest organizuje, sdružuje praktiky včetně dětských, ambulantní specialisty a zubaře. Lékařů těchto odborností je kolem 19 500. Registrovaných zubařů je na 10 000, praktických lékařů zhruba 5 500 a ambulantních specialistů kolem 4 000. Dle statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky bude v roce 2020 chybět 800 ambulantních lékařů. Praktický lékař se v průměru stará o přibližně 1 700 pacientů.
Zhruba padesátka lidí se v úterý dopoledne sešla ve Žlebech na Kutnohorsku, aby symbolicky pohřbila místní zavřenou ordinaci. V obci s 1 300 obyvateli totiž končí jediná ordinace praktického lékaře. Ani deštivé počasí neodradilo účastníky od účasti ve smutečním průvodu s rakví a hudebníky.
