Hlavní příčinou je věk. Dětští praktici jsou totiž nejrychleji stárnoucí skupinou lékařů, jejich průměrný věk je 56 let. Věk těch, kteří loni skončili, byl v průměru vyšší než 63 let. „Do roku 2025 by tak více než 50 procent této péče mohlo být zajišťováno lékaři v důchodovém věku,“ konstatuje analýza ÚZIS.
„Profesní organizace na problém stárnutí praktických lékařů pro děti a dorost upozorňuje už více než patnáct let,“ říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR Ilona Hülleová.
Ministerstvo zdravotnictví potíže přiznává a podle mluvčí Gabriely Štěpanyové společně s ministerstvem školství připravilo jedenáctiletý akční plán na navýšení počtu mediků a učitelů na lékařských fakultách.
„V letech 2019 až 2029 dostanou lékařské fakulty téměř sedm miliard. To jim umožní zvýšit kapacitu o 15 procent a zvýšit platy učitelům,“ uvedla Štěpanyová. „Jde o významný systémový krok. Situaci by měla řešit také reforma primární péče, která posílí roli praktického lékaře,“ dodala. Reforma navíc plánuje nové posílení kompetencí praktiků pro děti i dospělé.
O Rakovník není zájem, přetížení jsou lékaři v Podkrušnohoří
Nedostupnost dětských praktiků ještě není celorepubliková, regionální rozdíly jsou však už teď značné. „Opakovaně je vyhlašováno z iniciativy pojišťoven výběrové řízení v okrese Rakovník, ale lékaři nemají zájem. Problémy avizují i menší obce v okrese Mělník,“ potvrzuje radní pro zdravotnictví Středočeského kraje Robert Bezděk.
Přetížení jsou lékaři i v okresech Blansko, Znojmo či Břeclav, v Jablonném nad Orlicí, v Podkrušnohoří, v okolí Jihlavy nedávno zanikly dvě praxe. „Je otázkou času, kdy budou dětští lékaři chybět ve všech okresech,“ říká mluvčí Kraje Vysočina Jitka Svatošová. Výběrové řízení se letos vypisovalo také ve Vamberku, ale nikdo se nepřihlásil. Na Broumovsku VZP navýšila dle úhradové vyhlášky jednomu dětskému lékaři platby, aby v regionu péči dětského praktika zajistila.
Jenže důvodů, proč od roku 2014 ubylo na dvě stovky praxí, je víc. Richarda Válka k odchodu do důchodu přiměl e-recept. Od 1. ledna by jej měl povinně vydávat, jinak mu hrozí až dvoumilionová pokuta. Připravuje se však změna, která sankci sníží na 300 tisíc. Začít platit by mohla nejspíš na jaře, jakmile ji schválí poslanci.
Richard Válek přitom původně chtěl důchod ještě na chvíli odložit. Když totiž zjistil, že ordinaci není komu předat. Mladí pediatři jsou nedostatkové zboží. „Sháněl jsem někoho, kdo by vzal praxi za mě, ale nikdo takový není. Když se podíváte do lékařských časopisů, je to samé předám praxi, předám praxi...“ popisuje svoje odcházení Válek. Jeho slova potvrzuje statistika, za poslední tři roky v Praze pediatrů ubývá. Na jednoho přitom připadá nejvíc pacientů v republice – 896.
Podle Ilony Hülleové mladí do praxe nepřicházejí z mnoha důvodů. Vadí bující administrativa či špatné finanční ohodnocení. Roli hraje i loňské zrušení oboru „praktické lékařství pro děti a dorost“ na lékařských fakultách, který existoval od roku 2004.
„Za třináct let vstoupilo do oboru 577 lékařů a atestovalo 300, další budou atestovat po ukončení přípravy. Zájem o obor stoupal a plně by pokryl počet potřebných lékařů pro generační výměnu,“ myslí si Hülleová. Novelou zákona o vzdělávání byl však obor dětských praktiků loni zrušen a vznikl nový obor pediatrie. Jeho absolventi po ukončení studia budou teoreticky moci pracovat jak v nemocnici, tak v ordinaci praktika.
Strašák zkratek: EET, GDPR...
Současní dětští lékaři se ale ohrazují i proti připravované další vlně elektronické evidence tržeb, nařízení na ochranu osobních údajů GDPR či proti komplikacím s protipadělkovou směrnicí. Pro nepovinné vakcíny totiž budou pacienti chodit nově do lékáren. Zbytek jim dá lékař v ordinaci. „Kombinace nových povinností je často pro starší praktické lékaře poslední kapkou a vede k rozhodnutí skončit,“ potvrzuje Hülleová.
Ministerstvo zdravotnictví ale věc vidí jinak, říká, že resort lékařům papírování ulehčil novelou vyhlášky o zdravotnické dokumentaci. „Nadále budeme analyzovat a hledat oblasti, kde je prostor pro snížení administrativní zátěže. Pracujeme na elektronizaci zdravotnictví, která jim významně ulehčí práci,“ uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
U Richarda Válka je však právě elektronizace naopak pobídkou k tomu, ordinaci uzavřít. I přesto ale učinil nakonec poslední pokus záchrany. Požádal ministerstvo o výjimku z povinnosti používat e-recept. Oslovil i Státní ústav pro kontrolu léčiv, který má e-recept na starosti.
Na ministerstvo zdravotnictví psal hned dvakrát. „Poprvé jsem psal letos v květnu a nedostal jsem žádnou odpověď, podruhé jsem psal v září a na to mi odpověděla náměstkyně, že věc předávají na SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv – pozn. red),“ popisuje lékař.
„Výjimky nedáváme“
Odpověď ústavu byla rychlá. „SÚKL není kompetentní stanovovat jakékoli výjimky z povinností daných zákonem či jiným právním předpisem,“ uvedla v dopise Válkovi ředitelka SÚKL Irena Storová.
To potvrzuje i mluvčí ministerstva Štěpanyová – výjimky z elektronické preskripce jsou jasně dány vyhláškou. Na dotaz MF DNES vyjmenovala třináct různých důvodů, kdy je to možné. Napjatá personální situace k nim nepatří. „Lékaři si tedy o výjimku nežádají,“ říká mluvčí.
„Nechápu, proč nás staré doktory nenechají dožít,“ uzavírá Válek, který od listopadu začne rodičům předávat karty dětí. 1 200 malých pacientů z pražských Nuslí tak od Nového roku zůstane bez pediatra a hledat nového bude hodně těžké. „Vážení klienti, z důvodu omezené kapacity bohužel nemůžeme přijmout všechny nové pacienty. Děkujeme za pochopení,“ vítá totiž příchozí varování na stránkách pediatrů nedaleké polikliniky Budějovická.
