Dr. Jacques Marescaux se svými kolegy z Výzkumného ústavu léčení rakoviny zažívacího traktu sledoval při zákroku pacientku na svém monitoru na Manhattanu a pracoval s nástroji napojenými na senzory. Od něho putovaly signály sedm tisíc kilometrů přes Atlantik k robotům, kteří osmašedesátiletou ženu operovaly ve francouzském Štrasburku.
Dosud byly podobné zákroky pro pacienty nebezpečné kvůli nedostatečné rychlosti telekomunikační techniky. Na přenosu obrazu na dlouhou vzdálenost s prakticky nulovým zpožděním pracoval tým techniků společnosti France Telecom dva a půl roku. Zpoždění signálů při operaci se nakonec pohybovalo kolem pouhých 150 milisekund.
Úspěch operace, provedené 7. září, dává možnost využít roboty při případných operacích kosmonautů či zraněných vojáků přímo na bitevním poli. Běžní pacienti by se zase mohli podrobovat operacím u špičkových chirurgů, aniž by za nimi museli cestovat.
Lékaři nazvali čtyřiapadesátiminutový úspěšný zákrok: Operace Lindbergh, na počest Američana Charlese Lindbergha, který jako první samostatně přeletěl Atlantský oceán.
