"Nastal čas nahlas říci, že v této zemi neposkytují zdravotní péči jen nemocnice, ale též ambulance, v nichž pracuje více než polovina lékařů, a šest a půl tisíce lékárníků," prohlásil po jednání krizových štábů prezident stomatologické komory Jiří Pekárek.
Ordinace dostávají zejména od Všeobecné zdravotní pojišťovny zaplaceno s měsíčním zpožděním, lékárny až se čtyřicetidenním. Pojišťovny zase argumentují tím, že musí za zdravotní péči platit víc, než kolik vyberou na pojistném.
Vláda schválila takzvanou první pomoc pro zdravotnictví: téměř tři miliardy dostanou pojišťovny jako úhradu poloviny částky, kterou dluží na pojistném za krachující státní podniky, další 3,4 miliardy pak kraje na dluhy nemocnic.
Soukromým lékařům vadí, že jim nikdo nepomůže, a nárazová finanční injekce podle nich nic neřeší. Od vlády požadují, aby jim do ledna konkrétně řekla, co bude dál.
Pojišťovny: peníze by byly
Zdravotní pojišťovny sice nemají peníze na to, aby platily včas, tvrdí však, že peněz ve zdravotnictví - letos je to 175 miliard - je relativně dost, jenom se s nimi plýtvá.
"Například investice do nemocnic jsou neuvážené," řekl šéf pojišťovny Metal-Aliance Vladimír Kothera. Nemocnice staví nové pavilony za miliardy, přitom ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě tvrdí, že nemocnic je moc.
Stejně tak je podle ministryně Marie Součkové i nadbytek ambulantních lékařů. Jeden z jejich zástupců Pavel Tautermann prohlásil, že tento nadbytek je způsoben malými úvazky, které mají ve svých privátních praxích nemocniční lékaři.
I pojišťovny by chtěly tyto takzvané "souběhy" omezit.
