Satelitní snímek Antarktidy

Satelitní snímek Antarktidy | foto: Nasa

Ledová pokrývka Antarktidy je na historickém maximu. Navzdory oteplování

  • 135
Ledová pokrývka Antarktidy dosáhla historického maxima od počátků měření. A to i navzdory zvyšující se teplotě v tomto regionu a dopadům globálního oteplování. Podle vědců je za nepředvídatelným vývojem ledové pokrývky složité mikroklima a celá řada dalších okolností.

Jedním dechem však klimatologové dodávají, že růst ledové pokrývky na Antarktidě není v rozporu s tezemi o globálním oteplování, které mimo jiné potvrdilo i aktuální shrnutí pro politiky vydaní Mezivládním panelem pro klimatické změny (více o shrnutí čtěte zde).

Podle statistik klimatologů se povrch Antarktidy od roku 1957 průměrně ohřívá o 0,05 stupně Celsia za deset let, uvádí server inmeteo.cz. Západ kontinentu je pak na tom ještě hůře a teplota tam roste o celou desetinu stupně. Následky oteplování jsou patrné zejména během jarních a podzimních měsíců, kdy ledovce směřují směrem k pobřeží, kde následně tají pod náporem mořské vody.

Globální oteplování však není jediným faktorem, který ovlivňuje tloušťku ledové pokrývky Antarktidy. Jak jinak si totiž vysvětlit, že rozloha mořského ledu zde podle údajů z konce září 2013 dosáhla historického maxima od roku 1979 (počátek kontinuálního měření tloušťky ledu v Antarktidě, pozn. red.). Nové maximum rozlohy mořského ledu má hodnotu 19,5 milionů kilometrů čtverečných, což je o 3,5 procenta víc, než činí dlouhodobý průměr z let 1981 až 2010. O pozitivním vývoji pak svědčí i fakt, že dosavadní rekord byl zaznamenán loni.

Trend potvrzují i pozorování v Arktidě. Tam sice vědci v roce 2012 zaznamenali vůbec nejnižší ledovou pokrývku v historii (3,4 milionu kilometrů čtverečných), letos však ledová pokrývka dosáhla 5,1 milionu kilometrů čtverečných, uvádí server livescience.org.

Vývoj zalednění

Rok - Minimální rozloha zalednění (v milionech km²)

2007 - 4,17
2008 - 4,59
2009 - 5,13
2010 - 4,63
2011 - 4,33
2012 - 3,41
2013 - 5,10

Průměr 1979-2000 6,70
Průměr 1981-2010 6,22

Zdroj: NSIDC.org

Růst ledové pokrývky obou kontinentů je velkou neznámou i pro samotné klimatology. Nizozemští vědci například přišli s teorií, že za růstem ledové pokrývky stojí specifické složení mořské vody okolo Antarktidy v posledních letech. Voda zde podle nich do určité hloubky není tak slaná, jako v jiných místech. Díky tomu mrzne rychleji a v zimě tak vytváří více ledu než v předchozích letech.

Jinou teorii pak zastává Ťin-lun Čang z univerzity ve Washingtonu. Ve své nejnovější studii uvádí, že zvětšování ledové pokrývky má na svědomí zejména specifické proudění vzduchu v okolí obou pólů (studii v angličtině najdete zde). "Polární vortex, který fouká okolo pólů, v posledních letech nejen zesílil, ale také změnil směr. To způsobuje rychlejší pohyb ledu, větší deformace a tím pádem i nárůst tloušťky ledové vrstvy," vysvětlil Čang pro server washingtonpost.com. Dodává však, že velkou neznámou je pro něj důvod, proč takzvané polární vortexy v posledních letech zesilují.

Pohled klimatologů není jednotný

Tuto teorii však jiní klimatologové odmítají. Vortex, neboli cirkumpolární vzdušný vír, je totiž izolovaný od cirkulace nižších zeměpisných šířek a zabraňuje tak přísunu vzduchu s vyšším obsahem ozonu. To pak může mít za následek růst teploty a úbytek ledu, píše server climatecentral.org.

Tento pohled zprvu potvrzovala i studie uveřejněná v Journal of Climate notes, která v rámci simulací při úbytku ozonové vrstvy předpovídá úbytek ledové pokrývky na Antarktidě. Porovnání se skutečností však pokulhává. "Výsledky simulace jsou v rozporu s pozorováním, které ukazuje sice malé, ale statisticky významné zvyšování ledové pokrývky," uvedla vedoucí studie Elizabeth Barnesová z Colorado State University (celou studii v angličtině najdete zde).

I přes aktuální pozitivní vývoj však vědci varují, že razantnější změny klimatu a globální oteplování mohou antarktický mechanismus zvrátit a opět spustit odtávání ledovců. To může mít v konečné fázi katastrofální důsledky jako rozmrzání permafrostu (trvale zmrzlá půda, pod kterou se nachází velké zásoby metanu, pozn. red.), které urychlí další oteplování planety (více o tání permafrostu čtěte zde). Samotné ubývání plochy ledovců pak také přispěje zvyšování teploty, voda totiž absorbuje mnohem více slunečních paprsků než led.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue