Ledoborec poháněný dvěma jadernými reaktory disponuje řadou moderních řešení. Může třeba díky své konstrukci měnit ponor, dopluje proto do míst, kam se podobné lodě nedostanou.
Závěrečná fáze provozních zkoušek začala ve čtvrtek. V jejich rámci odborníci mimo jiné otestují balastní nádrže, navigační přístroje, systémy podpory života, kotevní zařízení nebo spouštění člunů.
„Hlavním cílem zkoušek je ověření správného nastavení algoritmů řízení lodního šroubu a celého pohonu a také pohyblivosti ledoborce při napájení pouze záložními dieselgenerátory,“ řekl Mustafa Kaška, generální ředitel Atomflotu, která provozuje flotily jaderných ledoborců.
Pokud všechno půjde podle plánu, měl by se ledoborec Arktika z pilotního projektu 22220 dostat do ostrého provozu březnu nebo dubnu příštího roku.
Na palubě jsou nejmodernější přístroje. Unikátní řešení představuje systém změny výšky ponoru, což obrovské lodi umožňuje plavbu v arktických mořích i v mělkých zálivech a ústích sibiřských veletoků. Arktika se totiž má podívat třeba po Jeniseji do přístavu Dudinka nebo Obského zálivu.
Loď si objednal Rosatom (Ruská státní korporace pro atomovou energii), který spojuje více než 340 podniků. V nich pracuje asi 262 tisíc lidí. Korporaci tvoří čtyři vědeckovýzkumné či průmyslové komplexy a jaderné elektrárny. A právě také flotila ledoborců, která je jediná svého druhu na světě.
Dva jaderné reaktory, obří výkon
Technický projekt ledoborců 22220 vypracovala konstrukční kancelář Iceberg. Loď pohání dva reaktory typu RITM-200 s tepelným výkonem 175 MWt, které byly vyvinuty speciálně pro tento typ lodí. Mají být podstatně výkonnější, ale zároveň lehčí a kompaktnější.
Ledoborec Arktika
|
Arktika se začala v petrohradských loděnicích stavět na podzim 2013, kdy byl položen kýl. O tři roky později dělníci spustili na vodu i trup.
Posádku tvoří 53 námořníků. Rastom si od Arktiky slibuje asi 40 let plného provozu.
Ledoborec dostal své jméno podle jednoho ze svých předchůdců, který se zapsal do dějin jako první hladinová loď, která dosáhla severního pólu.
Souběžně s Arktikou probíhá stavba i dalších dvou ledoborců, plavidel Sibiř a Ural. Letos v srpnu Rosatom podepsal s Baltijským závodem smlouvu na stavbu čtvrtého a pátého ledoborce stejné třídy.
Závěrečné testy probíhají kromě ruských výsostných vod i ve Finském zálivu.
The Arktika was initially supposed to be delivered to Atomflot in December 2017, the Sibir in December 2019, and the Ural in December 2020, but the deadlines have now shifted to May 2020, the end of 2021, and to August 2022, respectively. 3/ https://t.co/DyK3jTwOYz
Ledoborec Ural patří do stejné třídy jako Arktika, na vodu byl spuštěn v květnu:
