Změna vyhlášky umožní zdravotním pojišťovnám především zkrátit z 28 na 21 dnů plně hrazený lázeňský pobyt pro dospělé pacienty. U něj pojišťovny hradí ubytování, stravu i procedury. O týden kratší budou lázně i pro ty, kterým pojišťovny hradí pouze procedury - nyní lidé mohou jet do lázní na 21 dnů, v budoucnu to budou zpravidla už jen dva týdny.
Podmínky pro péči v lázních zde |
Stejně tak potrvá dva týdny opakované léčení dospělých. I po změně pravidel může ale lhůty u výjimek prodloužit revizní lékař (více o plánech ministerstva zkrátit zčásti hrazený pobyt čtěte zde).
Nová pravidla u některých nemocí také omezí možnost opakování pobytů hrazených ze zdravotního pojištění. Lékaři se při posuzování tohoto kritéria budou moci vracet v čase. "Mělo by se přihlížet jen k léčebným pobytům v posledních třech letech, od nich se bude odvíjet poskytování péče v dalším období," uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Češi a lázně
|
Například člověk, který žádá o lázně kvůli atopickému ekzému a byl v nich kvůli tomu už loni, má letos smůlu. Nová vyhláška totiž říká, že na lázně hrazené ze zdravotního pojištění má nárok nově jen jednou za dva roky.
Pokud v lázních byl v posledních letech pacient s transplantovaným srdcem, už se do nich kvůli doléčování tohoto zákroku nepodívá vůbec. Alespoň ne za peníze zdravotní pojišťovny. Nově vyhláška říká, že lidé s transplantovaným srdcem mají nárok pouze na jeden plně hrazený lázeňský pobyt s možností jeho prodloužení.
Do lázní jen po komplikované operaci a po hubnutí
Změnou, kterou pocítí lidé s cukrovkou nebo onemocněním srdce, je zrušení edukativních lázeňských pobytů. Při nich pacienty v lázních učí, jak se s nově diagnostikovanou nemocí sžít. Nově takové poučení mají poskytnout praktičtí lékaři a specialisté. Oproti původním plánům však budou pojišťovny proplácet tyto pobyty dětským pacientům. "Jelikož zde je získání správných stravovacích návyků či pohybových aktivit nejpřínosnější," vysvětluje ministerstvo zdravotnictví.
Pokud je nemocný po komplikované operaci žlučníku či člověk má onemocnění vysokým tlakem, získat druhý a další pobyt v lázních pro něj bude těžší. Nově bude podmínkou opětovného hrazení lázní třeba snížení hmotnosti či skoncování s kouřením.
Infarkt nebo žlučník bez lázníPodle důvodové zprávy ke změně vyhlášky se seznamem lázeňské péče došlo "od roku 1997, kdy byla tato vyhláška vydána, v důsledku nových medicínských poznatků k rozvoji nových postupů léčby (...) pomocí kterých lze významně zlepšit zdravotní stav člověka, zkrátit dobu rekonvalescence a současně omezit lázeňskou péči (např. léčba infarktu myokardu, zavedení laparoskopických operací, farmakologická léčba kardiologických onemocnění, biologická léčba atd.). U těch onemocnění, kde je zaveden jiný efektivní způsob léčby, např. formou péče ambulantní, je lázeňská léčba omezena nebo se nenavrhuje." |
Změny ministerstvo zdravotnictví odůvodňuje tím, že za 15 let od vydání původní vyhlášky se medicína posunula a péče je kvalitnější. Argumentuje například laparoskopickými operacemi žlučníku (do lázní nově takto operovaní lidé nebudou jezdit).
Stát na péči ušetří za rok až tři čtvrtě miliardy
Ačkoliv ministerstvo zdravotnictví ujišťuje, že změny budou k lepšímu pro systém i pacienty, jeho motivace je jasná: ušetřit peníze.
"Seznam péče sníží úhrady ze zdravotního pojištění o půl až tři čtvrtě miliardy korun z celkově vydávaných tří miliard," informoval Sršeň s tím, že výsledný návrh je kompromisem. "Je to nižší částka, než byly původní návrhy," dodal. Náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek loni v červnu iDNES.cz řekl, že počítá s úsporou půl až jedné miliardy (více o původních představách úspor čtěte zde).
Ušetřené peníze ve zdravotnictví zůstanou, pokryjí jiný druh lékařské péče. Problémy jsou například s hrazením dražší varianty léčby roztroušené sklerózy, peněz se nedostává ani onkologickým pacientům. Největší pojišťovna, VZP, se navíc ocitá v deficitu, protože vydává víc peněz, než kolik do ní přitéká. A rezervy jí podle jejího vedení došly.
Úspory ale od počátku kritizují odbory i provozovatelé lázní. "Už nyní je meziroční propad lázeňské péče o dvacet procent, a to díky společnému tlaku pojišťoven, obavám praktický lékařů z průtahů při schvalování, mediálního šumu kolem platnosti novely a růstu regulačního poplatku. Pokud k tomu přidáte výsledný dopad nové vyhlášky, tak jsme na čtyřiceti procentech," obává se Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní ČR a ředitel lázní Jáchymov a Luhačovice. Už loni lázně hlásily, že pociťují snahu pojišťoven šetřit (více o úsporách pojišťoven čtěte zde).
Bláha dodává, že s řadou změn lázně souhlasí. "Voláme ale po určitých přechodným ustanoveních a postupném náběhu změn, aby lázně šokovou změnu přežily," řekl iDNES.cz Bláha.
Jenže o tom ministerstvo už nechce ani slyšet. Nová pravidla připravuje déle než rok. "Lázně měly na přípravy zhruba rok a půl," poukazuje Sršeň. Podle něj ministerstvo právě kvůli požadavkům lázní vydání nové vyhlášky odložilo. Původně měly změny platit už od letošního ledna, nakonec v účinnost vstoupí od 1. srpna.
