Lauder švýcarské muzeum varoval před rizikem „laviny“ žalob, pokud se odkázaného majetku ujme. Muzeum v květnu oznámilo, že bylo určeno za jediného dědice sbírky, kterou vytvořil Gurlittův otec Hildebrand pracující pro nacistický režim.
Bernské muzeum zatím nerozhodlo, zda sbírku přijme. Pokud tak ale učiní předtím, než bude plně objasněn původ obrazů, bude mít Bern problém, varoval Lauder.
„Pokud se toto muzeum ve Švýcarsku zaplete s tímto dědictvím, otevře to Pandořinu skříňku a spustí lavinu žalob - možná podaných německými muzei, ale určitě potomky židovských vlastníků,“ prohlásil Lauder.
„Ti lidé v Bernu by uškodili sami sobě a své zemi, pokud se ujmou těchto obrazů dřív, než bude vyjasněn jejich původ. Stali by se muzeem kradeného umění,“ řekl Lauder v rozhovoru s německým zpravodajským magazínem Der Spiegel.
Gurlitt v květnu ve věku 81 let zemřel. Stalo se tak necelý měsíc poté, co státní zastupitelství v Augsburgu rozhodlo o navrácení jeho sporné sbírky (více čtěte zde). Tu úřady objevily v jeho mnichovském bytě už v roce 2011 a posléze ji v únoru 2012 zabavily kvůli podezření, že část děl nacisté vzali židovským vlastníkům (o objevení obrazů čtěte zde).
Sbírka zahrnuje malby, kresby a grafiky od Canaletta, Eugena Delacroixe, Henriho Matisse, Marka Chagalla a dalších slavných umělců. Celková hodnota děl je odhadována na miliardu eur (asi 27,8 miliardy korun).
Kromě objevu v Mnichově se letos našlo dalších 238 uměleckých děl v Gurlittově nemovitosti v Salcburku. Jsou mezi nimi mimo jiné obrazy a sochy Clauda Moneta, Pabla Picassa, Augusta Rodina či Edouarda Maneta.
