Nyní by senátorka měla svolat schůzi zákonodárného sboru, aby parlament zvolil své nové vedení. Zasedání obou komor by pak mělo podle ústavy oficiálně přijmout demisi prezidenta Moralese, anebo ji odmítnout.
„Hlavou státu jsem nyní já, protože rezignovala předsedkyně Senátu i jeho první místopředseda,“ citoval deník El Deber Áňezovou. Ta má v pondělí přijet do metropole La Paz, kde však i po Moralesově demisi pokračují v některých čtvrtích nepokoje.
Radikálové z řad příznivců i odpůrců prezidenta zapalovali autobusy či rabovali obchody i ve městě El Alto, které sousedí s metropolí, i v Cochabambě.
Jeden ze senátorů, který si nepřál být jmenován, deníku El Deber řekl, že policie či armáda musí zajistit bezpečnost zákonodárců. Někteří z nich se začali vzdávat mandátů, rezignace oznámilo i několik guvernérů či starostů.
V Bolívii se už tři týdny odehrávají střety Moralesových příznivců a odpůrců, které si vyžádaly několik mrtvých a na 400 zraněných. Nepokoje vypukly kvůli výsledkům prezidentských voleb, v nichž podle volebního soudu zvítězil už v prvním kole Morales. Opozice i Organizace amerických států (OAS) volby označily za zmanipulované.
Šéf občanských sdružení z města Santa Cruz Luis Fernando Camacho, který je výraznou postavou opozice, v neděli po oznámení prezidentovy demise vyzval k rezignaci i všechny senátory a poslance a členy nejvyššího i ústavního soudu. Podle Camacha by se měla vytvořit přechodná vláda složená „ze zástupců všech občanů“.
Šedesátiletý Morales, který stál v čele Bolívie od ledna 2006, oznámil demisi v neděli, když ho k tomu vyzvalo kromě opozice i velení armády a policie s tím, že tak uklidní protesty. Ty ale neutichly. V neděli oznámil demisi i viceprezident Álvaro García Linera, předsedkyně Senátu Adriana Salvatierraová a předseda dolní komory parlamentu Victor Borda, kteří měli podle ústavy stanout v čele země v případě odstoupení hlavy státu.
Bolívijský prezident Morales obhájil mandát, jeho odpůrci mluví o podvodu |
Morales, první indiánský prezident v historii Bolívie, v pondělí poprvé po oznámení demise veřejně reagoval na události posledních hodin. Na Twitteru obvinil lídry opozice z diskriminace a spiknutí. Exprezident a jeho rival z voleb Carlos Mesa a lídr Camacho se podle něj zapíšou do historie jako „rasisté a pučisté“.
Morales také poděkoval lidu za solidaritu. „Dojali jste mě až k slzám. Nikdy mě neopustíte, já nikdy neopustím vás,“ vzkázal svým příznivcům. Podle některých médií je nyní Morales v departementu Cochabamba, tedy v regionu, který je baštou jeho příznivců.
Někteří vůdci mluví o puči
Morales v neděli na Twitteru uvedl, že na něj byl vydán „nezákonný“ zatykač a že se jeho dům stal terčem „násilných skupin“ a že „pučisté pošlapávají právní stát“.
Šéf bolivijské policie však uvedl, že žádný zatykač na Moralese vydán nebyl. „Oznamuji před světem a bolivijským lidem, že jeden policista veřejně oznámil, že dostal pokyn naplnit ilegální zatykač vydaný na mou osobu,“ napsal bolivijský vůdce.
Venezuelská velvyslankyně v Bolívii Crisbeylee Gonzálezová agentuře ABI řekla, že ambasádu její země v La Pazu v neděli obsadili maskovaní demonstranti vybavení dynamitem. „Jsme v pořádku a v bezpečí, oni ale chtějí spáchat masakr,“ tvrdí diplomatka.
„Kategoricky odsuzujeme státní převrat proti bratru prezidentovi Evu Moralesovi,“ napsal na Twitteru venezuelský vůdce Nicolás Maduro. Podle něj byl Morales donucen k odchodu po třech týdnech demonstrací proti jeho znovuzvolení a proto, že ho opustila armáda.
Maduro rovněž vyzval k mobilizaci za záchranu životů domorodých Bolivijců, kteří jsou podle něj oběťmi rasismu. Také argentinský prezident Alberto Fernández prohlásil, že proti Moralesovi je veden puč. „Zhroucení institucí v Bolívii je neakceptovatelné. Bolivijský lid si musí co nejdříve, ve svobodných a informovaných volbách zvolit svou příští vládu,“ uvedl levicový politik na Twitteru.
Také levicová nikaragujská vláda v neděli odsoudila údajný „státní převrat“ a „fašistické praktiky, které ignorují ústavu, zákony a instituce, které určují demokratický život zemí“.
Mexiko nabídlo Moralesovi azyl
Mexiko podle tamního ministra zahraničí Marcela Ebrarda odmítlo vojenskou operaci, která tam údajně probíhá, a varovalo před možným převratem. „Toto odmítáme. Podobá se to tragédiím, které potřísnily krví naši Latinskou Ameriku v minulém století,“ napsal Ebrard na Twitteru. Dále oznámil, že země už na svém velvyslanectví v La Pazu přijalo dvacet bolivijských představitelů a nabízí azyl Moralesovi, pokud ho bude chtít.
Bolívijský prezident Morales ustoupil demonstrantům a oznámil demisi |
Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador napsal, že jeho země oceňuje „odpovědný přístup prezidenta Bolívie Eva Moralese, který dal přednost odstoupení, než aby vystavil svůj lid násilí“.
Peru vyzvalo k obnovení „pokojného života“ v Bolívii. Peruánská vláda rovněž vyzvala ke konání transparentních voleb za pomoci OAS.
Kolumbijská vláda volala po urychleném svolání stálé rady OAS s cílem „hledat řešení složité institucionální situace“ v Bolívii. Podle Kolumbie je třeba zajistit, aby se bolivijští občané mohli svobodně vyjádřit ve volbách a zvolili si novou vládu.
Kolumbijský ministr zahraničí Carlos Holmes Trujillo už 4. listopadu na mimořádném zasedání stálé rady OAS vyzval bolivijskou vládu, aby uspořádala druhé kolo voleb mezi Moralesem a opozičním kandidátem Carlosem Mesou.
Chile v neděli prostřednictvím svého ministerstva zahraničí vyjádřilo znepokojení nad přerušením volebního procesu v Bolívii a vyzvalo k urychlenému a mírovému řešení.
10. listopadu 2019 |
