Tak pan poslanec Karel Kühnl se ujal sympatického ruského uprchlíka Vladimira Gause, který sice nikomu neškodil a v Rusku byl trvale pronásledován, ale přesto se u nás nemohl po řadu let domoci postavení uprchlíka.
Pan poslanec se ho ujal, i napsal doporučující dopis "nepřátelskému" ministrovi vnitra Grulichovi a později také jeho nástupci, Stanislavu Grossovi. Dobrá věc se podařila. Přestože se za běžence postavil ideologický protivník, v pánech ministrech se probudila sociálnědemokratická dobrá srdce a nešťastníkovi pomohli. Díky tomu snad konečně v naší zemi našel klid dobrý člověk, ke kterému se jeho vlast nechovala dobře.
Nemohu však jednoznačně chválit vstřícnost obou socialistických ministrů vnitra k ruským běžencům, protože znám i jiný případ, v kterém by bylo slušnější se zatvrdit.
Kdysi se u nás zalíbilo šikovným ruským manželům, Markovi Plaxovi a Natalii Kovaleve, kteří si zde založili firmu Intertrade PK s.r.o. se sídlem v Praze 8. Živili se zvláštním způsobem. Jejich živnost bychom mohli pojmenovat : Zahraniční úvěry snadno a rychle. Od zákazníků, či spíše obětí, vybírali nemalé peníze na náklady řízení. Za jejich vrácení v případě nedodání slíbeného úvěru ručili směnkami nebo šeky. Nic z toho nebylo pravda. S úvěrem to nikdy nevyšlo, přijaté zálohy nikomu nevrátili, šeky a směnky nebyly kryté. Zůstávají za nimi škody za několik milionů.
Občanskoprávní vymáhání náhrady je bezúčelné, protože nic nemají. Pokusy o trestní stíhání skončily neúspěšně. Přestože jejich škůdcovská činnost byla ministerstvu vnitra známa, postupně v době působení obou milosrdných socialistickým ministrů vnitra oba získali právo žít na našem území. Jejich žádosti byly vyřízeny rozhodně rychleji než ta Gausova.
Těším se, že se jednou v novinách také dočtu, kdo se za ně přimluvil. Jistě to musel být někdo daleko mocnější, než pan poslac Kühnl, protože intervenoval ve prospěch pochybných existencí, a přesto se účinek jeho zásahu dostavil rychleji.
Paul Jonák, Praha 4
[mailto:pauljonak@hotmail.com]
