Muzeum chce lafetu v příští turistické sezóně také více propagovat. Doplní k ní fotografie a komentáře z pohřbu nejen exprezidenta Havla, ale i T. G. Masaryka, kterého také doprovodila na poslední cestě.
"V naší expozici stojí mezi dělostřeleckými kanony systému Škoda. Je to čestné místo, tato expozice patří k nejvýznamnějším částem muzea v Lešanech. Nabízí prakticky kompletní soubor děl, která byla v plzeňském závodě vyrobena od devatenáctého do půlky dvacátého století," uvedl ředitel muzea Aleš Knížek.
Lafeta, která má ještě dřevěná kola, zvládla ve středu cestu na Hrad bez obtíží. Kvůli uložení rakve se ale musela předem upravit. V dílnách Hradní stráže se připravoval katafalk, tedy vyvýšené pietní místo pro vystavení rakve.
"Někomu se mohlo zdát, že se její kola netočí, ale dřív se používala v polních podmínkách, není stavěná pro pražskou dlažbu, je těžké s ní manipulovat, musí se přibržďovat," poznamenal Knížek. Lafeta váží přibližně 1 700 kilogramů.
20. prosince 2011 |
Houfnice byla vyrobena v roce 1921 a je plně funkční. Před deseti lety byla zrestaurována. Původně sloužila dělostřeleckému pluku v Opavě, účastnila se všech významných cvičení a najezdila přes pět tisíc kilometrů. Ve třicátých letech byla převedena do Zemské zbrojnice.
V roce 1939 byla jako národní památka uložena v tehdejším Památníku osvobození a za druhé světové války byla pečlivě schována před německými okupanty i se svou dělovou knihou, kde byl údaj o tom, že byla použita při Masarykově pohřbu. Ukryta zůstala až do devadesátých let.
Vojenské muzeum sídlí v Lešanech u Týnce nad Sázavou.
