„Jsem srdcař. Nikdo přede mnou nedokázal pro obec zařídit tolik prospěšných věcí,“ dušuje se bývalý starosta města na Vysočině. Momentálně se Horký dívá na svět přes mříže věznice v Odolově na Trutnovsku. Za podvod, úvěrový podvod, dotační podvod a zpronevěru ho tam předloni poslal na čtyři roky Vrchní soud v Praze. Jeho vinu potvrdil i Nejvyšší soud.
Exstarosta verdikt vnímá jako křivdu a neumdlévá v úsilí jej zvrátit. Jeho návrh na obnovu řízení však minulý měsíc Krajský soud v Hradci Králové zamítl. O stížnosti proti nepříznivému závěru teď bude rozhodovat Vrchní soud v Praze.
V obci „chcípl pes“
„Jsem nechvalně známou mediální osobností z Vysočiny,“ ironicky začíná svůj dopis MF DNES exstarosta. Nelže. Zemětřesení na radnici malebnou obec na Havlíčkobrodsku náležitě zviditelnilo. Není zrovna obvyklé, aby komunální politik dostal trest vězení natvrdo.
Původní profesí projektant Horký stál v čele Lipnice jako neuvolněný starosta v letech 2002 až 2010. Jak rostlo jeho sebevědomí, rozjížděl velkorysé akce a nelámal si hlavu „s papíry“. Nakonec zašel ještě dál. Podle předloňského verdiktu hradeckého krajského soudu vystavoval mezi lety 2007 až 2010 falešné faktury, do účetnictví úřadu zařazoval fiktivní doklady a faktury za neprovedené práce. Nechával vyrábět razítka cizích firem. Podle jeho slov však šlo jen o „kulišárny“.
„Bez nich to v komunálu nejde. Musíte proinvestovat peníze v nějakém čase. A když to nestihnete, hrozí, že o ně přijdete. Proto musíte už dopředu vystavit nějaké faktury. To ví každý starosta a tak se prostě jede,“ vysvětloval Horký v roce 2016 v rozhovoru s MF DNES.
Teď si stýská, že během pěti let přišel o společenské postavení, uplatnění, majetek. Spadl do exekucí. Takový nevděk. Vždyť i Miloš Zeman v únoru při jmenování nových soudců doporučil při souzení obyčejných komunálních politiků-srdcařů shovívavost. Vždyť dělají svou práci vesměs s láskou a za mizernou odměnu. Občas se jim jen holt něco nepovede, vysvětluje Horký.
Kdysi dokázal díky svým stykům pro obec sehnat osmdesát milionů korun. A jelikož se tam nalézá známý rekreační areál Poslanecké sněmovny, bezpochyby dovedně využíval i osobních vazeb. Zařídil renovaci náměstí, plynofikaci, sportovní a sociální zázemí u fotbalového hřiště, nechal postavit domov pro seniory. Za jeho vlády obec zkrátka žila. „Zato teď mi lidé píšou do vězení, že tam chcípl pes,“ míní exstarosta.
Touha po prestiži
S tím, že se Lipnice nerozvíjí, jak by mohla, současné vedení radnice souhlasí. Jenže proč asi?
„Obec je kvůli panu Horkému zadlužená až do roku 2027, musíme zaplatit čtrnáct milionů. Vzali jsme si úvěr u banky a každý rok musíme splácet půldruhého milionu. Dokonce jsme zvažovali, že bychom zrušili druhý stupeň naší malé základní školy. Přestože jedeme v krizovém režimu, daří se v obci zajistit normální život,“ líčí místostarosta a zároveň kastelán hradu Lipnice Marek Hanzlík.
Přesto připouští, že kauza není černobílá a odsouzený odvedl pro obec kus práce. Dokonce mu přiznává schopnosti člověka s vizemi a koncepčním myšlením.
„Myslím, že mu nešlo ani tak o peníze, spíš měl v sobě obrovskou touhu po sebeprezentaci, po prestiži. V jisté chvíli začal mít pocit výjimečnosti, přehnal to a pak už z toho nemohl ven. Nastupující starosta Leoš Bláha dal trestní oznámení teprve v momentě, když jsme zjistili, že máme na obci falešné kolaudační rozhodnutí. Nad tím už nešlo přivřít oko. Když v roce 2011 věc převzala policie, nestačili jsme se divit. Jako to je v jedné pohádce: Já jsem tušil, že kradete, ale že tolik?“
Nabízí se otázka, proč Horký během policejního šetření začal převádět svůj majetek na blízké, když tvrdí, že je nevinný.
Starosta Leoš Bláha je přesvědčen, že většina obyvatel oceňuje transparentní fungování, byť v úsporném režimu. „Pan Horký nám má podle soudu splatit náhradu škody ve výši 3,5 milionu z přiznaných 16 milionů. Se zbytkem jsme byli odkázáni do občanskoprávního řízení. K tomu se teprve musí vyjádřit zastupitelstvo,“ podotýká starosta Bláha.
Radniční noviny z basy
Lipnice je sice ves s šesti sty obyvateli, zato turisty velmi vyhledávaná. Svou stopu v ní zanechal hlavně spisovatel Jaroslav Hašek. Na místním hřbitově je i pochovaný.
Lidé se tu znají, přestože staří obyvatelé pomalu vymírají. Nahrazují je chalupáři, kteří půtky na radnici pochopitelně moc neřeší.
Je to jako ve velké politice, obec je rozdělená. Pro některé je exstarosta vyvrhel, jiní by za něj i dnes dali ruku do ohně.
Díky jejich pomoci může Ladislav Horký dokonce z vězení dál vydávat občasník Listy Jindřicha z Lipé, jehož rodu Lipnice patřila. Prý je to jeho alter ego, Horkého družka se prý zase stylizuje do jeho životní partnerky Elišky Rejčky.
Listy chodí obyvatelům do schránek jako dřív. Exstarosta v nich počítá, vyčítá, rekapituluje, vysvětluje. A lidé z vesnice mu dopřávají sluchu.
Podle místního zastupitele Jaroslava Prokše nástupci Horkého konflikt se zákonem zbytečně vyhrotili. „Jakmile má někdo úspěch, je potřeba ho sundat. Šli po něm roky, že nemohl dejchat, a nakonec ho udali. Prostě chtěli na jeho místo. Vždyť která obec nemá problémy s dotacemi. Ti, kdo udělají miliardové škody, si klidně chodí po svobodě a nikdo je není schopen zavřít. A takového příštipkáře potopí,“ zlobí se zastupitel Prokš.
Vzorný vězeň
„V komunální politice existují uzavřené sociální elity okresního formátu, které se umějí navzájem podržet,“ tvrdí místostarosta Hanzlík a připomíná, že prvoinstanční havlíčkobrodský soud potrestal Ladislava Horkého jen podmínkou, zatímco pražský vrchní soud ho poslal rovnou do vězení. Podle Horkého advokáta Richarda Malečka byl nepodmíněný trest krutý.
Nicméně jeho klient už může stříhat metr. Po polovině trestu, čili už za půl roku, může požádat o podmíněné propuštění a je pravděpodobné, že uspěje. „Je to vzorný vězeň, má kázeňské odměny a není důvod mu nevyhovět,“ míní advokát.
Ladislav Horký by se ovšem rád dostal na svobodu dříve. „Chci očistit svoje jméno a vyvést obec ze zapeklité situace. Vím, jak z toho,“ ubezpečuje.
