Správa Krkonošského národního parku a jeho zřizovatel, ministerstvo životního prostředí, usilují o zbourání Labské boudy přes tři roky. Podle nich rozložitý dům z železa a betonu nemá v první, nejpřísněji chráněné zóně parku, co dělat.
Zatím však není jisté, zda stát na demolici horského hotelu a kultivaci prostoru skutečně získá peníze z evropských fondů, jak si loni naplánoval. Náměstek ministra Tomáš Tesař přitom v říjnu uváděl, že "úplně jasno bude do Vánoc." Ministerstvo dnes pouze zopakovalo, že "se o využití finančních prostředků z Evropské unie uvažuje".
Také se dosud neví, zda půda pod boudou a v jejím okolí je znečištěná. Ochránci přírody mají obavy například z lehkého topného oleje, kterým se hotel vytápí. "Míra kontaminace se musí zjistit pomocí sond, kterými je třeba navrtat podloží. Půda je ale promrzlá a leží na ní sníh, takže tyto práce ještě nejsou uskutečnitelné," říká mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.
Kvůli případnému odstraňování ekologických škod by cena projektu mohla vystoupat až ke sto milionům korun.
Poslední jednání s majiteli bylo v září
Ministerstvo se s vlastníkem hotelu, spediční a transportní společností Pumr & Ryba, také dosud nedohodlo na částce, kterou za hotel případně zaplatí. Sumu 30 milionů, kterou loni v září majitelé navrhli, odmítlo.
"Od té doby jsem s nimi nejednal. Byla výměna ministra a celá záležitost stojí," tvrdí jeden z majitelů horského objektu Martin Pumr. Podle ministerstva proběhnou další jednání, ještě ale nejsou naplánovaná.
"Pokud k dohodě nedojde, samozřejmě budeme pokračovat v provozu Labské boudy dál," podotýká Pumr.
V případě dohody se musí určit, jestli boudu koupí ministerstvo, nebo správa národního parku. "Teď je míček na straně našeho zřizovatele a ten musí o celém projektu rozhodnout," říká mluvčí parku Radek Drahný.
Naopak panuje shoda, že by po zbourání stavby stráň neměla zůstat úplně prázdná. Bouda totiž leží na křižovatce cest a pro bloudící návštěvníky hor funguje i jako důležitý orientační bod. "Proto je tam potřeba mít nějaké zázemí pro návštěvníky. Mohla by tam vzniknout menší dřevěná stavba bez ubytování a vývařovny, například jen s bufetem," popisuje Drahný.
Boudu brzdí její poloha a výdaje za energie
Současná bouda byla otevřená v roce 1975, kdy nahradila oblíbený dřevěný objekt z konce 19. století. Ten shořel v roce 1965 a místo něj na hřebenu Krkonoš vznikla dle dobových požadavků masivní budova určená zejména pro větší skupiny návštěvníků.
Původní dřevěná Labská bouda na snímku z roku 1910
Po sametové revoluci bouda přišla o přísun rekreantů ROH a byla několik let zavřená. Dnešní majitelé ji koupili v roce 1996, objekt zrekonstruovali a na Silvestra 2004 znovu otevřeli veřejnosti.
Už v roce 2007 se ale rozhodli Labskou boudu prodat. Do horského stavení se jim nepodařilo přilákat dostatek návštěvníků. V blízkosti není žádný lyžařský areál, k boudě nesmějí jezdit auta. Devítipatrové stavení v nadmořské výšce 1 340 metrů má navíc značné výdaje za energie.
Varianta 2: Nebourat a přestavětKromě zbourání Labské boudy se objevují i plány na její zachování a přestavbu. Jeden takový loni vypracoval architekt Václav Odvárka. Ve svém diplomním projektu navrhl z devítipatrové budovy odstranit dvě podlaží, řadu přístavků a výplně některých stěn. Jedna část domu by měla podobu klasického hotelu, v otevřené kostře stavby by se nacházely malé dřevěné sruby a místo ke stanování pro alternativnější klientelu.    |
„Provoz Labské boudy je velmi náročný a dostat ji do slušné ekonomiky vidím skoro jako nemožné. Tam jim lyžařské kurzy ani rodinné rekreace jezdit nebudou. Je to pro hodně úzkou klientelu, a ta provoz nezaplatí,“ uvádí krajinný ekolog a znalec Krkonoš Pavel Klimeš z Horního Maršova.
Labská bouda je dodnes v nabídce realitní kanceláře MT Progress. Cena "je k doptání u prodejce".
