Kdo má určité charakterové vlastnosti, má větší sklony "zabořit se do internetu". A nejsou to jen problematické vlastnosti, jako je narcisismus či posedlost, které nás vedou k tomu, že na sociálních sítích trávíme většinu dne, ale také družnost a svědomitost.
Poprvé to ukázala studie Binghamtonské univerzity ve státě New York. Vědci dali dotazníky více než třem stovkám studentů vysokých škol, aby zkoumali charakteristické rysy jejich povahy a jejich způsob užívání technologií, zejména sociálních médií. Seznam zahrnoval otázky typu: "Zanedbáváte důležité věci a místo toho trávíte čas na internetu?" Nebo "Když nejste na sociálních sítích, cítíte neklid?" či "Zkusili jste již omezit čas trávený na sítích bez jakéhokoli úspěchu?"
Vědci pak rozdělili sledované osoby na základě pěti charakteristik: extraverze, přívětivost, svědomitost, neurotismus a otevřenost.
Mluvkové mluví, ale mimo sociální sítě. Zde jsou neurotici
Jak již ukázaly jiné studie, extraverze a otevřenost novým zkušenostem nejsou spojeny s posedlostí sociálními sítěmi. Jinak tomu je u dalších charakteristik a v jejich vzájemné součinnosti. Svědomitý jednotlivec, který se vyznačuje vysokou sebekontrolou a vytrvale sleduje určitý cíl, není přilepený na svůj chytrý telefon a počítač, zatímco neurotický jednotlivec, který často prožívá negativní emoce, jako jsou stres a úzkost, má tendenci uchylovat se k sítím, aby uvolnil napětí. Vědci studovali pokusné osoby s oběma těmito rysy a překvapivě konstatovali, že tu je silné nebezpečí závislosti.
Tedy také ten, kdo se vyznačuje velkou disciplínou a sebekontrolou, může doslova propadnout sociálním sítím. Proč? "Vysoká úroveň úzkosti pravděpodobně anuluje sebekontrolu, kterou má svědomitá osoba," vysvětluje jeden z autorů studie Isaac Vaghefi.
Trollové nemusejí být nesympatičtí
Ještě více pozoruhodný je druhý závěr. Panuje domnění, že osoba závislá na sociálních sítích je troll, narušitel sítě, který píše nepřátelské a urážlivé komentáře, nemá reálný společenský život a kompenzuje si to ve virtuálním prostoru. Tento stereotyp je však třeba přehodnotit. Vaghefi a jeho tým totiž zjistili, že osoby se všemi rysy přívětivosti (která zahrnuje empatii a přátelskost) a svědomitosti, tedy dvěma pozitivními vlastnostmi, mají rovněž sklon využívat neúměrně sociální média.
"Můžeme to označit za závislost s kladným znaménkem. Tyto osoby používají sociální nástroje k tomu, aby pomáhali druhým, starali se o jejich přátele, byly v co nejužším spojení s lidmi, které mají rádi. Nepoužívají internet protispolečenským způsobem, jak se to často stává u toho, kdo je závislý," vysvětluje Giuseppe Riva, docent psychologie a nových komunikačních technologií na milánské Katolické univerzitě.
Studie má širší význam. "Potvrzuje moc, jakou mají sociální sítě v tom, jak usměrňují aktivity uživatelů. Je třeba, abychom uvážili všechna rizika, neboť jak vidíme, tyto sítě jsou s to přitáhnout a začlenit do svých mechanismů všechny tyty osobnosti, nejen ty s negativními vlastnostmi, jak se soudilo dříve," dodává docent Riva.
