Podle jednatele České mykologické společnosti Miroslava Smotlachy měla muchomůrka zelená vždy bílou variantu. Připustil ale, že složení půdy a počasí mohou barvu hub ovlivnit. Nebezpečí omylu opravdu existuje, dodal.
Muchomůrka napadá játra
Muchomůrka zelená je už v malém množství prudce jedovatá. Nebezpečí představuje především pro jaterní buňky. Otrava může vést až k jaternímu selhání, které se musí řešit akutní transplantací tohoto orgánu.
|
OTRAVA |
|
Podle údajů České mykologické společnosti nebyla loni v Česku zaznamenána ani jedna otrava muchomůrkou. Na Slovensku jich ale bylo 10 a na Ukrajině dokonce 150. |
Příznaky otravy se přitom projeví až v okamžiku, kdy už jsou toxiny navázány na jaterní buňky.
"Žaludeční obtíže, nevolnost a průjem, který je pro otravu muchomůrkami typický, se projeví až za šest či dvanáct hodin. Někdy si lidé myslí, že mají průjem po sádle, na němž houby připravili, a léčí se pivem. Alkohol je ale na játra mor a v kombinaci s houbami také není dobrý," říká Jarmila Drábková.
Jako první pomoc poradila vypít roztok ze 150 mililitrů vody a lžíce aktivního uhlí a pak rychle vyhledat lékaře.
|
Muchomůrka zelená (Amanitaphalloides) |
|
Je naší nejjedovatější houbou - obsahuje přes dvacet různých jedů. Šance na přežití závisí na množství snědených hub. Smrtelná dávka je něco kolem 50 gramů. |
