Také nájemné za využívání základny se oproti předchozí dohodě podstatně zvýšilo, ze sedmnácti na šedesát milionů dolarů ročně (z asi 317 milionů Kč na téměř 1,12 miliardy Kč). Základna nyní má sloužit pro zásobování jednotek v Afghánistánu nevojenským materiálem.
Kyrgyzstán oznámil záměr uzavřít základnu letos v únoru a dal Spojeným státům půlroční ultimátum pro její vyklizení, tedy do 20. srpna. Své rozhodnutí zdůvodnil prezident Kurmanbek Bakijev tím, že USA nepřistoupily na zvýšení poplatků za pronájem a na změnu podmínek.
Washington dával od počátku najevo, že stále věří v zachování základny, i když ne za každou cenu. Uzavření základny by mohlo vážně zkomplikovat rozhodnutí amerického prezidenta Baracka Obamy vyslat ještě letos do Afghánistánu jako posily dalších 30 tisíc vojáků. Základnou měsíčně prošlo 15 tisíc vojáků a pět set tun zboží směřujícího do Afghánistánu a z něj.
V uplynulých týdnech pak kyrgyzští činitelé naznačili, že jsou ochotni úplné vypovězení amerických sil znovu uvážit. Často diskutovaná je také role Ruska v kyrgyzsko-americkém dohadování o základně.
Ruský vliv?
Analytici a opoziční politici v uplynulých týdnech dávali najevo, že si myslí, že Moskva možná podmiňuje svůj souhlas s přítomností Američanů v Kyrgyzstánu vyřešením některých ožehavých otázek v rusko-amerických vztazích. Mezi ty patří rozšiřování Severoatlantické aliance do bývalých sovětských republik nebo plány USA na vybudování protiraketové obrany ve střední Evropě.
ZÁKLADNA MANASZákladna Manas nedaleko Biškeku je důležitým zařízením zajišťujícím mobilitu letadel. Vzlétají odtud tankovací letouny, které doplňují za letu pohonné hmoty strojům létajícím nad Afghánistánem. Je také podporou pro letecké vzdušné mosty a lékařskou evakuaci. - Spojené státy ji využívají od roku 2001 a působí na ní 1 200 mužů, především Američanů. - Každý měsíc tudy prochází 15 tisíc amerických vojáků, kteří míří do a z Afghánistánu, a také 500 tun zboží. |
Ve středu se pak objevily zprávy, že nová dohoda byla údajně uzavřena se souhlasem Ruska. Moskva tak chce prý přispět ke zklidnění situace v Afghánistánu, protože opačný vývoj by mohl ohrožovat i její zájmy v oblasti.
Ruský hospodářský deník Kommersant nicméně citoval nejmenovaného ruského diplomata, podle kterého se Moskva cítí jednáním Kyrgyzstánu ohledně americké základny podvedena. Rusko prý proto na dohodu adekvátně odpoví.
Kyrgyzstán totiž původní uzavření základny oznámil nedlouho poté, co Moskva přislíbila jeho zemi finanční pomoc ve výši dvou miliard dolarů. V tom pozorovatelé viděli zřetelnou souvislost. Nakonec však Kyrgyzstán Američanům poskytl "tranzitní centrum" pro zboží, a to za trojnásobný poplatek, a základnu tak vlastně zrušil jen formálně.
V Manasu mají menší základny také další západní spojenci působící v Afghánistánu, jako Německo a Španělsko. Těm však smlouva vypovězena nebyla. Také Rusko má v Kyrgyzstánu leteckou základnu, ale na jiném místě.
