Přibližně před deseti lety začal Středomořský institut genderových studií vzdělávat žáky i učitele středních škol v otázce rovnosti mužů a žen a násilí v intimních vztazích. Proč?
Existují důkazy, že násilí nezačíná v dospělosti. Není to něco, co se jen tak přihodí, když dosáhneme osmnácti let. Pokud chápeme násilí proti ženám jako genderově podmíněné a jako důsledek nerovnosti mezi muži a ženami, asociované s negativními genderovými stereotypy, tak to všechno začíná v nízkém věku. Abychom se mohli vypořádat s kořeny problému, musíme zasáhnout už v dětství.
Přístup GEAR against IPV (Gender Equality Awareness Raising against Intimate Partner Violence - Zvyšování povědomí o rovnosti mužů a žen jako opatření proti násilí v intimních vztazích) je preventivní akci proti násilí v intimních vztazích adolescentů prostřednictvím intervencí ve školách. Jejich hlavním cílem je rozvoj zdravých a rovných vztahů mezi oběma pohlavími a rozvoj nulové tolerance k násilí. Zatím byl implementován a vyhodnocen v pěti zemích: v Chorvatsku, v Řecku, na Kypru, v Rumunsku a ve Španělsku. Financuje ho Evropská unie. |
Co stojí za násilím ve vztazích mezi mladými lidmi?
Na základě výzkumu jsme zjistili, že genderově podmíněné násilí je úzce propojené s negativními genderovými stereotypy, s obviňováním obětí. Často tak mladí lidé například násilí ve vztahu považují za ctnostné, extrémní žárlivost mohou vidět jako důkaz lásky a ochrany. Důležité je i nedostatečné povědomí o souhlasu a jak ho komunikovat.
Když mluvíme s mladými lidmi, tak oni sice řeknou, že „násilí je špatné“, ale když jdeme trochu hlouběji pod povrch, dostaneme se k otázkám jako „A nevystavila se nebezpečí sama? Vážně měla v noci chodit po ulici? Proč neudělala víc, aby se ochránila?“. Konverzace se pak točí okolo toho, co ženy nebo dívky musí udělat, aby se ochránily před násilníky. Místo toho, abychom řešili, jak násilníky zastavíme.
Jak celý vzdělávací program reálně probíhá?
Učitelé nejdříve absolvují alespoň 25 hodin školení. Ty pokryjí základní témata - porozumění genderových rolí, genderové normy. Jak stereotypy ovlivňují společnost a naše vztahy. Pak se díváme na konkrétní formy genderově podmíněného násilí, jak je můžeme rozpoznat, jak s nimi bojovat. Pro učitele je pak velmi důležité vědět, jak zvládat konkrétní případy, protože když se o takových věcech bavíte ve škole, tak studenti pak často přijdou a svěřují se. Takže musíte vědět, jaké jsou oficiální postupy.
Potom navrhneme učitelům program. Různé kapitoly, které mohou následovat. Ty zahrnují různá interakční cvičení, diskuze, hry a tak dále. To se děje během přibližně 12 schůzek se studenty v průběhu dvou až tří měsíců. Zakončí to zpravidla akce na zvyšování povědomí - například festival, slavnost.
Projekt cílí na adolescenty na středních školách. Většina vaší práce se týká dětí mezi 12 a 17 lety. Proč jste se zaměřili právě na středoškoláky?
Zjistili jsme, že by dokonce bylo potřeba začít s dětmi pracovat ještě dříve než na střední škole. S prací se staršími dětmi však máme více zkušeností, než s mladšími. Bylo tak jednodušší vytvořit podklady. Ale chtěli bychom přizpůsobit materiál i pro zacílení studentů základních škol.
Jak projekt pokročil?
Ze začátku jsme ve spolupráci s odborníky na genderová studia školili mládež sami. Pak jsme používali trochu jiný přístup. Jedná se o projekt financovaný EU - Gear against IPV. Rozdíl byl v tom, že jsme nedělali intervence sami - odpovědnost by totiž neměla být na nás. Tentokrát jsme školili učitele, aby oni vedli sezení.
Susana Pavlou Susana Pavlou je ředitelkou Středomořského institutu pro genderová studia. Je také členkou Poradního výbor pro prevenci a potírání násilí na rodině  |
Pro začátek jsme se zaměřili na čtyři, pět škol. Pak jich bylo osm. V posledním cyklu jsme proškolili 80 učitelů, na konci tohoto roku se dostaneme na 800 studentů jen tento rok. Což je na Kypr docela velké číslo - naše populace nedosahuje ani jednoho milionu.
V posledních letech dáváme dohromady trénované učitele, kteří opravdu chtějí se svými studenty pracovat na vytváření prostředí bez genderově podmíněného násilí, kteří rozumí své vlastní roli i roli školy a školního systému v tomto procesu.
Jak chcete s projektem pokračovat?
Ministerstvo sice schválilo materiál a úzce s námi spolupracuje, ale nedostali jsme se na úroveň, kdy by to bylo formálně přijato. Co teď ale potřebujeme je pochopení na vyšších úrovních.
Kulatý stůl a tematický týden zaměřený na násilí na ženách v europarlamentu organizovala europoslankyně Dita Charanzová ve spolupráci s Nadací Terezy Maxové dětem. Účastnili se ho zástupci Evropské komise, Rady Evropy, Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Univerzity v Bristolu a další. |
Jakou jste sklidili odezvu od samotných žáků?
Zjistili jsme, že školní děti jsou žíznivé po takovýchto typech diskuzí. Měli jsme se studenty 12 až 13 školicích lekcí, kdy se pak studenti sami nabídli, že budou vzdělávat své vrstevníky. Potom s nimi organizovali workshopy. Zjistili jsme, že to bylo opravdu efektivní.
Proč?
Ti, kteří své vrstevníky vzdělávali, s nimi sdíleli stejný jazyk. U všech se nakonec změnilo chápání násilí i to, jak by na něj v případě svých vrstevníků reagovali. Pro samotné studenty to bylo obohacující i v tom, že získali různé dovednosti, jako například mluvení na veřejnosti.
