"Již v květnu roku roku 2000 jsme České dráhy o našem úmyslu informovali," řekla tisková mluvčí ministerstva Dita Fuchsová.
Z vyjádření mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského vyplývá, že vinu nesou skutečně železničáři. "My jsme ministerstvu kultury napsali, že nechceme, aby nádraží bylo kulturní památkou, a čekali jsme, že budou naše připomínky brát vážně. Netušili jsme, že to neudělají. To byl důvod, proč jsme společnosti Nádraží o tom neřekli," řekl Šťáhlavský.
Nájemce, který zvítězil ve výběrovém řízení, se tak dostal do značně komplikované situace. "Museli jsme přepracovat projekt, odřeknout obchodní partnery a zrušit úvěry u bank," tvrdí jednatel společnosti Ivan Mečl.
Potíž je podle Mečla v tom, že odbory generálního ředitelství drah spolu nekomunikují. "Tím ovšem nechci říct, že jsou všichni zaměstnanci špatní, s některými jsme se dokázali domluvit," tvrdí.
Společnost chtěla původně začít s opravami již vloni a v polovině letošního roku hodlali nájemci ve zrenovovaném objektu otevřít nové kulturně-zábavní centrum. Renovaci však nyní musí odsouhlasit památkáři, a tak se celá akce výrazně pozdrží. V centru měly být podle původního projektu galerie, knihkupectví, videotéka, poslechová místnost pro komorní hudbu a také restaurace s kavárnou. Zdá se však, že nádražní centrum nakonec přece jenom dostane zelenou. O osudu projektu nyní rozhodují pracovníci magistrátního odboru památkové péče, kteří zřejmě úmysly nájemců podpoří.
"Schvalovací řízení ještě nekončilo, avšak projekt na opravu vyšehradského nádraží vypadá dobře, jen doporučíme některé drobné úpravy," řekl zástupce ředitelky odboru Jiří Musálek.
 I když vyšehradské nádraží patří mezi secesní památky, železničáři tuto budovu pronajali, jako by šlo o zcela nevýznamný objekt. Zkomplikovali tak život i novému nájemci. (3. února 2002) |
