"Když jsem šel na houby, padalo na mne žluté listí. Nikdy dřív se mi to v červenci nestalo," kroutí hlavou muž, který tráví dovolenou v kempu Obora u brněnské přehrady. Podobně však mluví i lidé z okolí Slušovic na Zlínsku nebo návštěvníci Chřibů. Listí podle nich hnědne a opadává nejen z kaštanů, na nichž už několik let řádí klíněnka jírovcová, ale z většiny listnatých stromů.
Odborníky však tato pozorování nepřekvapují. Hlavní příčinu spatřují v horkém konci letošního jara. "Hodnoty teplot se během vegetačního cyklu sčítají.
Sledujeme to a sestavujeme takzvané sumy teplot. Letošní sumy dosáhly už v červenci úrovně, jíž v jiných letech dosahují až ke konci srpna," vysvětlil zástupce vedoucí Oblastní rostlinolékařské správy v Brně Milan Zapletal.
Totéž si myslí i jeho kolega Jiří Pikula. "Roční teplotní úhrn už rostliny přijaly, takže nyní končí své vegetační období a pomalu se připravují na zimu," poznamenal rostlinolékař. "Kromě toho bylo v létě velmi málo ranní rosy.
Spolu s vysokými nočními teplotami si to stromy vyloží jako tropické noci. A tyto tropické noci velmi opotřebovávají listovou plochu," tvrdí Milan Zapletal.
Opotřebovaných listů se pak stromy zbavují, což může vést k dalším zajímavým jevům.
"Může se pak dokonce stát, že rostlina se listí zbaví, ale brzy jí začne rašit nové. To se letos už také stalo například u některých keřů na Českomoravské vrchovině," uvedl Zapletal. Radost z tohoto jevu, jenž se podle něj letos může objevit například i u ovocných stromů, však nemá.
"Rostliny to totiž dále vysiluje," upozornil. Příčin předčasného žloutnutí a opadávání listů však může být mnohem více. "Vinu mohou nést i nejrůznější škůdci a nepříznivé podmínky. U Kroměříže loni opadalo listí z aleje lip v Kotojedské ulici kvůli úletu hnojiv z agrochemického podniku. Možný je také vliv povodní z roku 1997.
Oslabené stromy na ně totiž mohou reagovat až po několika letech," míní kroměřížská rostlinolékařka Helena Chybová