"Obdrželi jsme podání v souvislosti s amnestií. Nyní se tím zabývá státní zástupce," řekla iDNES.cz mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová. Na informaci upozornil deník Aktuálně.cz.
Zenklová neupřesnila, zda směřovala na konkrétní osobu, konkrétní trestní čin či to, zda podání je jen jedno, nebo jich obdrželo zastupitelství více. Druhá varianta se však v tuto chvíli zdá být o mnoho pravděpodobnější.
Kritika amnestie totiž sílí a oznámení může učinit v podstatě kdokoliv na jakékoliv policejní služebně či zastupitelství. A to i bez konkrétních důkazů. "Stačí mít jen podezření a policie musí řešit, zda se oznámením bude zabývat, nebo jej odmítne jako nesmyslné," uvedl Aleš Gerloch, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
iDNES.cz kontaktoval mluvčí Hradu Radima Ochvata i úřadu vlády Michala Schustera. Oba uvedli, že o podání oznámení nemají žádné informace.
Pokud by trestní oznámení mířilo na prezidenta Václava Klause či premiéra Petra Nečase, kteří amnestii podepsali, policie jej nejspíš odloží.
"Lidé kvůli amnestii trestní oznámení mohou podávat, nejspíš ale budou bez dalšího zjišťování odmítnuty, protože prezident má absolutní imunitu. To znamená, že není trestně odpovědný nejen za trestnou činnost související s výkonem činnosti prezidenta, ale vůbec za jakékoliv trestné činy, které spáchal v době svého úřadování. Trestné stíhání je v případě Václava Klause vyloučeno navždy. Nový prezident bude mít imunitu jen po dobu trvání mandátu," popsal Gerloch.
Nečas se bude zpovídat poslancům, soudu ne
Výjimkou je velezrada. Za ni může být prezident zbaven úřadu ze třech důvodů. Buď proto, že jedná proti územní celistvosti státu (např. usiluje o odtržení části území od státu či rozdělení státu), svrchovanosti státu (např. když se prezident podílí na okupaci své země cizí mocností) či jedná proti demokratickému charakteru státu (tedy porušování pravomocí, které má). "Nedomnívám se ale, že k tomuto v případě amnestie došlo," říká Gerloch. Mimo jiné i proto, že rozhodnutí prezidenta spolupodepsal premiér, který s amnestií souhlasil.
Obžalobu pro velezradu vznáší Senát, o zbavení úřadu prezidenta rozhoduje Ústavní soud. Podle Gerlocha by však v případě rozhodování o něčem takovém Klausovi dávno skončil mandát a celá věc by proto nemohla být úspěšná.
Trestně odpovědný za krok, jakým je současná amnestie, nebude nejspíš ani premiér Petr Nečas. "Zneužití pravomoci úřední osoby by to bylo jen těžko, protože abolice, tedy možnost zastavení trestního stíhání, je ústavou předvídaná jako ústavní postup. A pokud je zákonem něco povoleno, pak to nemůže být trestné," uvažuje Gerloch.
Odpovědnost u Nečase lze případně vyvozovat na úrovni vlády. "Tedy eventuálním hlasováním v Poslanecké sněmovně o nedůvěře vládě," tvrdí Gerloch. To, že bude takové hlasování vyvoláno, už avizovala opoziční ČSSD. Ta však nemá potřebných 101 hlasů pro svržení kabinetu (více o úmyslu hlasovat čtěte zde).
Vězení už opustilo na šest tisíc odsouzených
Věznice do sobotního poledne podle ČTK opustilo na základě amnestie 5 807 odsouzených. Všechny amnestované už propustily věznice v Plzni na Borech, v Rapoticích na Třebíčsku. Do pátku propouštění stihly věznice Břeclav, Drahonice, Hradec Králové, Karviná, Litoměřice, Odolov, Olomouc, Teplice a Valdice.
Podle předběžných odhadů ministerstva spravedlnosti se krok dotkne kromě vězněných také 14 500 lidí v podmínce, 12 200 lidí odsouzených k obecně prospěšným pracím a 330 lidí v domácím vězení.
Proti amnestii se vyslovila celá řada politiků, na internetu lidé sepisují proti kroku petici a proti jsou i státní zástupci. "Jakkoliv je rozhodnutí o zastavení trestního stíhání omezeno na trestné činy s horní sazbou do 10 let, je nutno si uvědomit, že do této kategorie spadají i ty nejzávažnější hospodářské a majetkové zločiny, u kterých byla způsobena škoda v řádech desítek milionů, resp. miliard korun," varuje Unie státních zástupců ve svém prohlášení (celé znění stanoviska najdete zde).
