Pro bylo pouze osm ministrů za ČSSD. Sociální demokracie totiž kvóty sama ve straně uplatňuje. Na jarním sjezdu schválila přes odpor některých krajských organizací, že na svých kandidátkách bude muset mít 40 procent žen (více zde).
Pokus sociální demokracie, aby s pomocí koaličních partnerů ANO a KDU-ČSL prosadila změnu volebního zákona, aby kvóty byly povinné pro všechny strany kandidující ve volbách, ale ve vládě nevyšel.
„Mě to trošku překvapuje, protože tu mám stanovisko lidoveckých žen, které návrh podpořily, zatímco lidovečtí muži ve vládě ho odmítli. Stejně tak paní komisařka Jourová z hnutí ANO návrh podporuje a bohužel členové vlády za ANO je odmítli,“ neskrýval rozladění Dienstbier.
Poukázal na to, že byla dříve jednomyslně schválena vládní strategie, která s kvótami počítá a pro Dienstbiera je záhadou, jak chtějí koaliční partneři k rovnému zastoupení obou pohlaví dospět. Bez kvót, přirozenou cestou, bychom se podle ministra pro lidská práva k vyrovnanému podílu mužů a žen dostali jeho odhadem za 300 nebo 400 let. O rezignaci Dienstbier na post ve vládě neuvažuje.
Jsou důležitější věci než kvóty, říká Jurečka
Ve vládě se o kvótách hlasovalo čistě stranicky. „Měli bychom řešit důležitější věci než kvóty na kandidátkách,“ odmítl kvóty pro povinné zastoupení obou pohlaví na kandidátkách již minulý týden první místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. To ještě vláda rozhodnutí o kvótách o týden odložila.
I šéf ANO a ministr financí Andrej Babiš odmítá kvóty jako nesmyslný návrh. „Naše hnutí vždy preferovalo ženy. Máme primátorku v Praze, máme komisařku. Nevím, proč bychom měli mít kvóty,“ říká Babiš.
Ministerstvo vnitra naopak návrh na zavedení kvót hájilo tím, že cílem je větší zapojení žen do veřejného a politického života. Při posledních sněmovních i krajských volbách ženy tvořily čtvrtinu kandidátů, ve Sněmovně i krajských zastupitelstvech měly zhruba pětinové zastoupení.
Nápad ČSSD počítal s tím, že straně, která kvóty nedodrží, do první trojice neumístí zástupce obou pohlaví a bude zvolena do Sněmovny či krajského zastupitelstva, budou kráceny peníze od státu. Z 855 tisíc na 598 500 korun za poslance, za mandát v krajském zastupitelstvu ze 237 500 na 166 250 korun.
