Země nepopírají, že pravidla přerozdělování neplnily, bylo to však podle nich odůvodněné, především kvůli udržení pořádku a bezpečnosti. Poukazují také na to, že program nefungoval, přesunuto nakonec bylo výrazně méně migrantů, než byly původní předpoklady.
V úterý strany pouze soudu představují své postoje a rozhodnutí ještě nepadne, očekávat se dá zřejmě do konce letošního roku. Podle komise mělo znít tak, že tři země své povinnosti plynoucí z rozhodnutí Rady EU o relokačním programu ze září 2015 nesplnily. „Skutkový stav je jednoznačný,“ uvedla Malůšková před soudem.
„Tento rozsudek bude velmi důležitý z hlediska potvrzení, že povinnosti mají být dodržovány, což je základním kamenem zásady vlády práva v unii. Stejně tak je důležité zdůraznit význam zásady solidarity, na níž je unie založena,“ dodala zástupkyně komise.
Komise loni v lednu poslala trojici středoevropských zemí k unijnímu soudu kvůli tomu, že se odmítly podílet se na jednorázovém programu přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Konkrétním právním důvodem je, že přestaly v pravidelných intervalech oznamovat, kolik migrantů jsou schopny na svém území přijmout. Program, na kterém se státy EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech v září 2017.
Slovensko a Maďarsko neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud tehdy naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi.
Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly. Plán předpokládal přesun až 160 000 lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 000 osob, oznámila v prosinci Evropská komise.
