Na summitu bude Českou republiku poprvé reprezentovat nový premiér Andrej Babiš, který uvádí, že bude na nefunkčnost kvót jednoznačně upozorňovat. Česko patří spolu s Maďarskem a Polskem mezi státy, které se odmítly podílet na programu dvouletého jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl, jenž skončil v září, a které kvůli tomuto postoji čeká žaloba u unijního soudu.
V Evropské unii se ale nyní diskutuje hlavně o reformě celého azylového řešení bloku, takzvaném dublinském systému. Součástí reformy, kterou načrtla Evropská komise loni v květnu, je i trvalý přerozdělovací mechanismus spouštěný v případě krize v některé členské zemi (více o reformě dublinského systému zde).
Tichá vzpoura europoslanců: v Bruselu bojují proti kvótám na uprchlíky |
Státy toto téma hluboce rozděluje, což koneckonců dokládá i pondělní přípravné jednání diplomatů před čtvrteční diskusí o migraci. Zástupci členských zemí právě téma povinného přerozdělování migrantů probírali přes polovinu své schůzky a bez jednoznačného závěru. Potvrzen zatím nebyl Tuskův dokument, který se tématu věnuje a má sloužit jako podklad pro čtvrteční večerní diskusi premiérů a prezidentů.
Citace z dokumentu v pondělí zveřejnil server The Guardian. Tusk v něm jednoznačně napsal, že otázka povinných kvót se ukázala jako státy výrazně rozdělující a přístup jako neefektivní. Je proto podle něj třeba obnovit vzájemnou důvěru mezi členskými zeměmi.
„Otázka povinných kvót státy rozděluje“
Podle ČTK, která má návrh materiálu k dispozici, v něm Tusk jednoznačně napsal, že otázka povinných kvót státy výrazně rozděluje a zvolený přístup se ukázal být neefektivní. Je proto podle něj třeba obnovit vzájemnou důvěru mezi členskými zeměmi.
„S ohledem na to, jak nyní věci stojí, je (Tusk) přesvědčen, že si lze jen velice těžko představit, že by se dal na základě návrhu na trvalý kvótový mechanismus najít (mezi členskými státy) konsensus,“ řekl v úterý mimo záznam významný unijní činitel, který se na přípravě summitu výrazně podílí. Připomněl, že rozporné pohledy členských států přineslo už hlasování v září 2015, kde bylo jednorázové přerozdělování migrantů prosazeno většinovým hlasováním právě proti vůli Česka a dalších zemí ze střední a východní Evropy.
K hledání shody mezi státy v otázce dalšího postupu reformy unijního azylového systému vyzval už minulý summit v říjnu. Nadcházející debata by k tomu měla přispět tak, aby mohlo být definitivně jasno v červnu příštího roku, uvedl zdroj.
Evropská komise na přerozdělování stále trvá
Tusk například doporučuje, aby měla EU po roce 2020 speciální finanční nástroj umožňující migrační krizi řešit. Dosud země přispívají dobrovolně na konkrétní vznikající projekty. Tuskův návrh podkladu pro diskuzi prezidentů a premiérů se také zmiňuje o potřebě zrychlit návraty těch, kdo v EU na azyl nárok nemají, o lepší ochraně vnější hranice na unijní i národní úrovni a o partnerství se sousedními státy při boji s převaděčstvím a při řešení migračních tlaků.
Evropská komise zatím na stálém přerozdělování imigrantů trvá. Naposledy se tak vyslovil minulý týden první místopředseda komise Frans Timmermans, když oznámil záměr komise žalovat kvůli kvótám Česko a další země.
Dobře informované zdroje z komise ale nyní mimo záznam tvrdí, že odblokování debaty o reformě azylového systému by bylo možné například za situace, kdy by bylo přerozdělování dobrovolné. S tím by mohla Česká republika podle názoru komise souhlasit.
Češi a další země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) zdůrazňují, že v migrační krizi jsou a nadále hodlají být solidární s partnery v EU, byť jiným způsobem než přebíráním části migrantů. Před summitem se například uskuteční přímo ve stejné budově setkání premiérů visegrádských zemí s jejich italským partnerem Paolo Gentilonim a šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Po setkání by měl být oznámen finanční příspěvek zemí V4 do unijního fondu pro Afriku. Tyto peníze mají pomoci se zvládáním migrační krize přímo na libyjském území.