Antonín Zemek z Centra dopravního výzkumu se domnívá, že situace začíná být kritická. "Statistiky nás varují před úbytkem cestujících v hromadných prostředcích, automobily zahlcují ulice, zhoršuje se životní prostředí měst. Co se týče Brna, je nejvyšší čas zajistit pro lidi pohodlnější, levnější a rychlejší systém přepravy," řekl. K tomu je ovšem podle jeho slov nutná politická vůle, která v Brně dříve chyběla. Ani v současnosti prý není jasné, kdy se propojí městská doprava s železnicí a autobusovými společnostmi.
|
Co je integrovaný |
|
Vyšší stupeň spolupráce provozců hromadné dopravy, který zasahuje větší region. Je charakterizován dopravní provázaností tras a linek, jednotnými tarifními, odbavovacími a prodejními pravidly. Cestující používají stejnou jízdenku v městské hromadné dopravě, ve vlacích i v autobusech. Spoje na sebe plynule navazují. |
Na "Odmítám se bavit o minulosti," zareagoval Josef Buchta z odboru dopravy brněnského magistrátu. "Politická vůle tady je. Již existuje pracovní skupina při krajském úřadu, která pracuje na projektu IDS. Pokud chceme mít kvalitní dopravní propojení, nelze nic uspěchat. Problém je také v nedostatku peněz," doplnil Buchta.
Podle Antonína Zemka si nyní každý dopravce jezdí podle svých představ. "Ani brněnská městská doprava není příliš integrovaná, některé linky se zbytečně dublují, vozy jezdí téměř prázdné, jinde jsou přeplněné. V úvahu se neberou soukromí dopravci ani jiné alternativy městské dopravy."
Největší aktivitu dosud vyvíjel Okresní úřad Brno-venkov, který si slibuje od zavedení IDS úspory i větší spokojenost obyvatel: "Na zajištění základní dopravní obslužnosti nám přispívá stát a přiznávám, že těch peněz nebylo nikdy dost. Před pěti lety jsme si nechali zpracovat projekt optimalizace dopravy, který prokázal výhodnost IDS. Až osmdesát procent práceschopného obyvatelstva z našeho okresu dojíždí do velkoměsta za prací. Ale lidé míří do Brna také za nákupy, službami, za kulturou a my bychom jim to měli usnadnit," míní vedoucí referátu dopravy Okresního úřadu Brno-venkov Bohumír Žejdl.
Chybí koordinátor
Brněnské komunikace v minulosti vypracovaly návrh integrovaného dopravního systému. Podle Miroslava Lauermanna je však jeho zavedení věcí politiků. "Návrh jsme předali na odbor dopravy brněnského magistrátu. Vyvíjet jistý tlak by měl ale i krajský úřad. Jsme totiž jedno z mála větších měst v republice, kde podobný systém chybí," řekl Lauermann.
Vedoucí odboru dopravy jihomoravského krajského úřadu po své sekretářce vzkázal, že se v současnosti teprve pracuje na zřízení funkce koordinátora. "Ten pak bude s desetičlenným týmem zajišťovat případnou spolupráci mezi autobusy, železnicí a městskou hromadnou dopravou," prohlásil Jan Pavlíček.
Dopravci: jsme připraveni o systému jednat
Od ledna letošního roku funguje v Brně pouze zkušební provoz jedné linky integrovaného systému. Lidé se díky ní dostanou s jedinou jízdenkou za šestnáct korun z centra města tramvajemi a autobusy až do Rozdrojovic, Jinačovic či Kuřimi. "Zpočátku byly problémy, protože autobusy nejezdily příliš často. Teď se to ale zlepšuje. Lidé se dostanou do centra města lehce. Obec přispívá měsíčně jedenácti tisíci, což není tak mnoho," pochválil zkušební provoz starosta Rozdrojovic Milan Krahula.
Dopravní podnik je stejně jako autobusoví přepravci či České dráhy připraven o vzájemném propojení a návaznosti v dopravě se státními úřady jednat. "Ničemu podobnému se nebráníme. Navíc jsou lidé, kteří využívají zkušební etapu systému, spokojeni," uvedla mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová.
České dráhy připouštějí, že není k zavedení fungujícího systému dopravy, při kterém by cestující potřebovali na cestu z okolí města do centra jedinou jízdenku, dostatek peněz ani politické vůle. "Od každého něco chybí, a proto zatím tento systém nefunguje. Chybí koordinátor, který by sjednotil názory jednotlivých dopravců a města. České dráhy chtějí být součástí integrované dopravy. Železnice je totiž v příměstských částech nezastupitelná a může odlehčit přetíženým silnicím," upozornil Jiří Kotrman z obchodně-provozního ředitelství Českých drah v Brně.
Na nedostatečnou aktivitu města či kraje poukazuje i ekonom autobusové dopravy v Blansku. "Nikdo nás kvůli integrovanému dopravnímu systému Brna zatím nekontaktoval. Není to ale jednoduché. Muselo by se například vyřešit, jak by se dělily tržby za jízdenky, které by platily jak v meziměstských autobusech, tak v hromadné dopravě v Brně," míní Jaroslav Daněk z blanenské ČSAD.
Mimobrněnští na lepší dopravu stále čekají
Například lidé ze Střelic u Brna dojíždějí každý den vlakem až do centra Brna. Zde si však musí, byť kvůli jediné tramvajové zastávce, kupovat další jízdenku. "Jízda vlakem trvá do města jen patnáct minut. Kdyby jízdenka platila i na tramvaje, mohli by lidé pohodlně v Brně jen přestoupit na městskou hromadnou dopravu. Když jsme s několika návrhy řešení přišli, České dráhy se nedokázaly dohodnout," řekl starosta Střelic Antonín Kazda.
Rajhrad spojuje s Brnem rekordní počet autobusových i vlakových spojů. Za čtyřiadvacet hodin mohou místní využít téměř dvě stovky autobusů mezi Brnem a Rajhradem. Zaplatí však patnáct korun za meziměstský autobus, aby si v centru museli zakoupit další jízdenku. "Integrovaný systém dopravy asi nemá potřebnou politickou podporu," uvedl starosta Rajhradu František Kvarda.
