„Myslím si, že dnešní jednání koaliční rady otevřelo cestu k finální dohodě na podobě kurzarbeitu,“ řekl novinářům po schůzce premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zavedení tohoto příspěvku pro firmy v potížích, který má zabránit propouštění, by se podle Sobotky mělo stihnout do jara příštího roku.
„Myslíme si, že je důležité nastavit kurzarbeit tak, aby byl dobře použitelný, snadno kontrolovatelný a aby nešikanoval podnikatele, ale aby ty podmínky byly skutečně natolik dostupné, že pro ně bude tento nástroj zajímavý,“ uvedl místopředseda lidovců Jan Bartošek.
Z dosavadních návrhů vyplývá, že by o příspěvek mohly žádat podniky v potížích, které zavinila krize či živelní pohroma. Zaměstnancům by platily 40 procent jejich průměrného výdělku, stát by dodal dalších 20 procent, uvedl Sobotka. Příspěvek by úřady dávaly maximálně šest měsíců, ale i opakovaně. Podmínkou by podle dřívějších návrhů bylo vzdělávání pracovníků při výpadku výroby.
Na konec důchodové reformy nedošlo
Strany se domluvily také na zákonu o prokazování původu majetku. „Všechny tři strany se shodly na základních principech legislativní úpravy,“ podotkl Sobotka k návrhu, který nedávno představil ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Dochází tam k jedné určité změně. Ta částka, která bude umožňovat zkoumání původu majetku se z deseti milionů korun snižuje na pět milionů korun rozdílu mezi doloženými příjmy a mezi pořízeným majetkem,“ uvedl.
K debatě o ukončení druhého důchodového pilíře se koaliční rada nedostala, měla by tak učinit na svém příštím zasedání. Shodla se naopak podle šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka na postupu v případě dvojice zákonů vetovaných prezidentem Milošem Zemanem.
U služebního zákona chce koalice veto přehlasovat. U zákona o dětských skupinách očekává Sobotka také většinový koaliční odpor proti vetu, všichni koaliční poslanci ale podle jeho odhadu jednotní nebudou.
