"Zpočátku v roce 1948 převažovali mezi kurýry vojáci, kteří byli vyhozeni z armády, později se vesměs jednalo o dělníky, málo středních vrstev, vyšší vůbec," popsal odvážlivce, kteří se stali pěšími kurýry, historik Tomek.
V drtivé většině byl náplní práce kurýrů "sběr informací, budování sítí spolupracovníků, ukrývání osob, přinášení radiostanic a hledání a výcvik jejich obsluh z místních lidí zejména pro případ války, převádění lidí, přenášení vzkazů a dopisů," popsal činnost kurýrů badatel.
Českoslovenští komunisté kurýry označovali za zrádce a vysoce nebezpečné nepřátele. Strašili s nimi lidi a vytvářeli tak atmosféru ohrožení, ačkoliv podle Tomka ozbrojené operace kurýři neprováděli "téměř vůbec". Bezpečnostní složky se k dopadení "agentů-chodců" (jak je také označovaly) nerozpakovaly porušit mezinárodní právo.
. odpovědi historika proKOPA TOMKA čtěte ZDE |
Například sociálnědemokratického politika Bohumila Laušmana unesla podle Tomka z vídeňského exilu československá Státní bezpečnost. "Únosy kurýrů v Rakousku prováděla většinou sovětská okupační armáda, která do roku 1955 v Rakousku pobývala," doplnil ovšem Tomek.
Osudy unesených agentů byly různé. Někteří skončili na popravišti, jiným se podařilo prchnout a dostat se zpět do Rakouska. "Bez zahraničních archivů se celou pravdu nedozvíme," upozornil Tomek na těžkosti rekonstrukce příběhů kurýrů.
Dostupné zprávy proto pocházejí jen od komunistických bezpečnostních složek, které dopadly na pět set kurýrů. Byl mezi nimi například i Miroslav Dvořáček, kterého podle badatelů udal slavný spisovatel Milan Kundera. - o příběhu Miroslava Dvořáčka, kterého dopadli v roce 1950, čtěte zde
Tomek čelil také čtenářským otázkám, které připomínaly "zradu" vlastní země. "Nikdo jim nemůže upřít osobní odvahu. Třetí odboj probíhal v době teroru, který nastolila vládnoucí KSČ," postavil se za kurýry badatel.
. PĚŠÍ KURÝŘI PO ROCE 1948Operace kurýrů, ve zpravodajské hantýrce agentů-chodců, začaly v létě 1948 a největší aktivity dosáhly v následujících třech letech. Zpočátku kurýři hranice překonávali bez výcviku, postupně je západní rozvědky naučily zacházet se zbraněmi a radiostanicemi, ale také například létat v balonech.
Miroslav Juppa a Miroslav Dvořáček - dva pěší kurýři, které dopadli komunisté. Dvořáčka podle badatelů udal spisovatel Milan Kundera, ten vinu odmítá. V Československu zejména sbírali informace a cvičili další spolupracovníky například v obsluze radiostanic. Komunistická bezpečnost jich dopadla na pět set, dvacet poslala na popraviště. Další desítky zemřely v hraničních drátech nebo je zastřelili pohraničníci. Pozdějšímu rozvoji "pěší špionáže" a přechodů hranic zabránilo vybudování těžko prostupné železné opony po celé délce hranic se Spolkovou republikou Německo a s Rakouskem. Tečku za riskantními misemi kurýrů udělal podle Prokopa Tomka rok 1956, kdy se ukázalo, že studená válka nepřeroste v otevřený konflikt. |
