Kůrovec není hlavní problém Šumavy, říká šéf národního parku Krejčí

V šumavském národním parku se nyní rozhoduje o budoucnosti stromů i kůrovce, kterým je les zasažen. Podle šéfa parku Františka Krejčího však kůrovec není hlavním problémem Šumavy. "Je jen mediálně nejznámější. Velký zájem je nutné obrátit i na bezlesí a volně žijící zvířata," napsal Krejčí v on-line rozhovoru iDNES.cz.

Kůrovec je navíc podle něj na Šumavě stejně dlouho jako populace smrku, tedy kolem 8 000 let. "Chová se jako klasická ohnisková hmyzí nákaza a bude tu i po nás," předpovídá Krejčí.

Dodal, že v národním parku v územích s převahou samovolného vývoje je nutné ke kůrovci přistupovat jako k přirozené součásti ekosystému lesa.

odpovědi františka Krejčíka zde

Mnoho čtenářů je zděšeno stavem některých částí šumavských lesů a zajímá je, jak dlouho bude trvat, než se lesy obnoví. "Podle vlastních i zahraničních výzkumů je dnes jisté, že návrat lesa v pásmu horských smrčin je kontinuálně zajištěn. Po deseti letech je zde přirozené zmlazení často tak masivní, že jím nelze ani prostě projít," odpověděl Krejčí.

A proč se nekácí? Podle ředitele národního parku to v oblastech parku ponechaných samovolnému vývoji není možné.

"Ale nemusíte mít strach, že kůrovec Šumavu poškodí celou. Porosty se soušemi po kůrovci v bezzásahových oblastech činí asi dvě procenta výměry lesů národního parku a v kulturních smrčinách v nižších polohách parku postupně zakládáme nový smíšený les i uměle," uvedl Krejčí.

Dodal, že proces rozpadu a obnovy horských smrčin běží podle očekávání dobře. "Odumřením dospělých stromů na části horských smrčin smrčina nekončí. Je stále živým ekosystémem procházejícím dočasnou fází rozpadu," vysvětlil šéf parku.

Kůrovci

Kůrovci se vyvinuli na konci druhohor a dnes patří mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu.

Kůrovci se vyskytují obecně po celém světě, v lýku i dřevě naprosté většiny stromů, také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužnině větviček, ve stoncích bylin včetně kapradin nebo dokonce ve vzdušných kořenech rostliny mangrove. Mnozí z nich dokážou žít ve zcela odlišných tkáních širokého spektra hostitelů a různými způsoby k tomu využívají symbiotické houby.

V lesním hospodářství patří k nejznámějším škůdcům lýkožrout smrkový, zvaný také kůrovec. Při přemnožení dokáže poškodit rozsáhlé plochy smrčin, které jsou v našich kulturních lesích nejrozšířenější dřevinou. Dřevokaz čárkovaný škodí hlavně v uskladněném dřevě. V sadech patří k největším škůdcům bělokaz švestkový, který žije pod kůrou ovocných stromů, a drtník ovocný, který žije přímo ve dřevě.

Zdroj: Wikipedia